Archiv článků (rubrika Zahraničí)

Ačkoliv se nám to může jevit téměř jako sci-fi, v Estonsku je téměř veškerý kontakt s úřady možné vyřešit on-line z pohodlí domova, rychle a především bezpečně. Načerpat zkušenosti sem proto jezdí zástupci řady zemí, regionů či měst. V tomto týdnu se k nim přidali zástupci Pardubického kraje.

Na začátku roku představila vídeňská radnice jeden ze svých hlavních cílů – stát se digitální metropolí, kde moderní technologie budou lidem ulehčovat každodenní život i komunikaci s městskou správou. Magistrát plánuje zrealizovat na 30 projektů, které zavedou digitální inovace například v administrativě, městské dopravě nebo zdravotních službách.

Vytváření bezpečného prostoru pro ženy a zlepšení kvality jejich života patří mezi dlouhodobé priority vídeňského magistrátu. Z rozsáhlého průzkumu mezi obyvatelkami města vyplynulo, že Vídeňanky si pro sebe aktuálně přejí více času, prostoru a příležitostí. Na tyto potřeby město reagovalo konkrétními opatřeními, včetně otevření dalšího azylového domu, posílení péče o ženské zdraví a iniciativ na poli vzdělávání a osobního rozvoje.

Jsme na začátku roku 2024 a v Česku nabývají účinnost první opatření úsporného balíčku, který zahajuje konsolidaci veřejných rozpočtů. Součástí širších úvah o možnostech zlepšení stavu veřejných financí bývají také změny v územní samosprávě. Obdobná situace se řešila v posledním desetiletí v Portugalsku a poznatky autorky ukazují na řadu souvislostí, které mohou být zdrojem poučení i pro naši cestu.

Vídeň v roce 2023 udržela titul nejlepšího města pro život na světě, v prestižním žebříčku poradenské společnosti Mercer zvítězila už jedenáctkrát za sebou. Do čela Vídni opět pomohla vynikající infrastruktura, zdravotnictví a vzdělávání. Na medailových pozicích skončil i Curych a Auckland. Praha obsadila 71. pozici. Hodnocení 241 měst uzavírají Bagdád a Chartúm. Vídeň navíc letos v létě získala titul nejlepšího města i od Economistu a magazínu Monocle.

Vídeňští zahradníci před podzimní sezonou spočítali, že na ně v ulicích bude čekat asi 15 miliard listů o hmotnosti kolem 12,5 tisíce tun. Znečištěné listoví sesbírané z ulic končí ve spalovně, čisté listy z parků směřují do kompostárny. Vyrobený kompost si obyvatelé mohou celoročně zdarma odvézt ze sběrných dvorů.

Tři až pět kilometrů pod Vídní dřímá obří zdroj tepla, který město plánuje využít k vytápění 200 000 domácností. Po letech interdisciplinárního výzkumu Vídeň začala budovat první geotermální zařízení. Nyní radnice spojila síly s koncernem OMV. Společně chtějí vybudovat až sedm zařízení o celkovém výkonu 200 megawattů.

Vídeň již několik let modernizuje veřejné osvětlení a systematicky nahrazuje desetitisíce původních světelných zdrojů úspornými LED lampami. Nejnovější porovnání leteckých snímků z let 2016 a 2023 ukazuje, že výměna pouličního osvětlení vedla ke snížení světelného znečištění o 28 %.

Podle předběžných zářijových údajů žijí ve Vídni aktuálně dva miliony obyvatel. Páté nejlidnatější město EU se v posledních třech desetiletích proměnilo ze zmenšujícího se a stárnoucího města v atraktivní a rostoucí evropskou metropoli.

Podle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj jednal místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr uvedeného resortu Ivan Bartoš jednal v Londýně se svými britskými kolegy o další spolupráci v oblasti digitální politiky a agendy ministerstva. Seznámil se s ambiciózní iniciativou Levelling Up, která má za cíl snížit rozdíly mezi regiony. Zajímal se také o přínosy přesunu úřadů do regionů, obnovu brownfieldů a britskou bytovou politiku. Na pracovní cestě ho doprovází podnikatelská delegace firem z oblasti IT, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti nebo chytrých dopravních řešení.

Zdanění nemovitostí se dostalo mezi opatření tzv. vládního konsolidačního balíčku především ve formě nové státní části daně z nemovitých věcí. Již dříve se ale objevovaly návrhy na zdanění prázdných bytů, které snad ani neměly za cíl zvýšit příjem veřejných rozpočtů, ale rozšířit počet nabízených nájemních bytů.

První teplé dny letošního roku opět v praxi ukázaly význam vzrostlých stromů v městských ulicích. Horko a sucho však trápí i stromy. Vídeň proto vyvíjí a aplikuje jednoduché zařízení, které podle potřeby propustí vodu z ulice přímo ke stromu. Město tím udrží dešťovou vodu v místě dopadu, dřeviny či trvalky získají potřebnou vláhu a sníží se objem vody odtékající bez užitku do kanalizace.

V uplynulém týdnu se v Bruselu uskutečnilo plenární zasedání Evropského výboru regionů. Zúčastnili se ho také členové, kteří reprezentují české a moravské regiony a města včetně předsedy české delegace, náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka.

Především jako poděkování regionům, městům a obcím z celé Evropy za pomoc válkou zasaženému státu se konal v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě Mezinárodní summit měst a regionů, na který od kanceláře ukrajinského prezidenta obdržel pozvání i hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Byla to i příležitost na vlastní oči vidět aktuální život obyvatel Kyjeva a jeho válkou zasažených předměstí.

Jízda na kole, pro Vídeňany tradiční způsob dopravy, získal během pandemických let na další popularitě. Kola ve Vídni zůstala oblíbená i po covidu, počet cyklistů neklesl. I proto jde Vídeň rostoucí poptávce naproti a staví další cykloinfrastrukturu. Od podzimu také přinesla velkou novinku: nové předpisy umožňují cyklistům ve vybraných případech odbočit vpravo i na červenou.

Pokud nepředpokládáme úplnou změnu politického systému, je slučování českých obcí nereálné. Alternativou, v podstatě jedinou, tak zůstává řádně připravená, vysvětlená, monitorovaná a dostatečně podporovaná meziobecní spolupráce. A netřeba vymýšlet nové postupy, Francie nabízí inspiraci i slepé cesty. Země totiž v různých vlnách řeší rozdrobení samosprávy již více než sto let.

Vídeň zahájila stavbu prvního městského zařízení na elektrolýzu, v němž chce od letošního léta začít produkovat zelený vodík. Denně může vyrobit až 1300 kilogramů. Chce je využít pro vodíkové autobusy, v městské plynové elektrárně, ale také nabídnout surovinu soukromým subjektům z oblasti dopravy, logistiky i průmyslu. Vše je součástí městské vodíkové strategie a přechodu na uhlíkovou neutralitu do roku 2040.

Rakouská metropole dlouhodobě usiluje o snížení spotřeby energie. Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu své snahy ještě zintenzivnila. Přinášíme přehled vybraných opatření, kterými Vídeň systematicky snižuje spotřebu, ale také omezuje využití fosilních paliv. Odborné audity, nižší teploty v budovách či MHD, modernizace a redukce osvětlení či přechod na zelené zdroje mají Vídeň provést blížící se zimou a zároveň z ní nejpozději do roku 2040 učinit uhlíkově neutrální město.

Ve vídeňské činžovní zástavbě začala proměna běžné čtvrti v takzvaný superblok. Ten se vyznačuje omezením motorové dopravy a proměnou ulic v pěší zóny s řadou kvalitních míst pro trávení volného času. Díky zeleni zvýší komfort obyvatel i v horkých letních dnech.

Vídeň zahájila stavbu jednoho z největších tepelných čerpadel v Evropě. Zařízení u odtoku z čistírny odpadních vod má už v polovině příštího roku začít dodávat dálkové teplo až pro 56 000 domácností. Po dokončení v roce 2027 naroste kapacita na 112 tisíc domácností. Veškerou energii Vídeň získá z klimaticky neutrálních zdrojů, konkrétně z odpadního tepla vypouštěné vody a nedaleké hydroelektrárny.

Rakouská metropole začne ještě letos s výstavbou nové čtyř- až šestimetrové prioritní cyklostezky přímo z centra přes Dunaj na severovýchod města. Sedmikilometrovou cyklodálnici doplní i nová zeleň a další opatření na zvýšení atraktivity veřejného prostoru.

Projet městem na zelenou bývá často nedostupným snem. Vídeňským řidičům a cyklistům se už ale možná blýská na lepší časy. Město bude na frekventovaných ulicích v centru testovat aplikaci, která řidičům ukáže příchod zelené vlny. Magistrát si slibuje zvýšení plynulosti dopravy a bezpečnosti i snížení emisí, a to i na světoznámé Ringstraße.

Iniciativa hlavních měst Visegrádské čtyřky, Pakt svobodných měst, získala dalších dvacet signatářů. K Praze, Budapešti, Bratislavě a Varšavě se vedle evropských metropolí včetně Vídně přidalo i Los Angeles a Tchaj-pej.

Praha a Vídeň uzavřely formální dohodu o pětileté spolupráci. Smlouvu na vídeňské radnici podepsali pražský primátor Zdeněk Hřib a vídeňský starosta Michael Ludwig.

Zájemci o získání stavebního povolení ve Vídni mohou od 1. února celý proces od podání až po získání povolení vyřídit online. Dokumenty se nahrávají přes městský portál a stačí je doplnit digitálním podpisem. Rakouská metropole se chce stát hlavním městem digitalizace v Evropě.

Vídeň zahájila ražbu dvou úseků metra v centru města, včetně nové automatické linky U5. Kvůli stavbě je v okolí radnice omezena doprava a od května bude na dva roky zkrácena U2. Po roce 2026 bude U2 převedena na novou trasu a na původní stanice se napojí nová U5. Unikátní projekt za 2,1 miliardy eur zahrnuje kromě šesti stanic na pěti kilometrech i plně automatické soupravy.

V Singapuru byla otevřena první laboratoř pro vývoj řešení pro inteligentní města v jihovýchodní Asii. Takzvaná Smart Urban Co-Innovation Lab byla zahájena společností CapitaLand, jednou z největších asijských diverzifikovaných realitních skupin, a je podporována Infocomm Media Development Authority (IMDA) a Enterprise Singapore (ESG).

Jedná se o koronavirus, nebo „jenom“ o chřipku? Obyvatelé Vídně, kteří chtějí vyloučit první variantu a případně se nechat ošetřit s chřipkou, mohou od poloviny listopadu využívat mobilní ordinace. Vídeňský magistrát jich do začátku prosince postaví 30 v celém městě.

Na přelomu srpna a září navštívila Taiwan delegace, vedená předsedou senátu Milošem Vystrčilem, ve které byli také zástupci mnoha českých firem.

Delegace Senátu Parlamentu ČR na Taiwan, která se uskutečnila ve dnech 29. srpna až 5. září a byla doprovázena desítkami podnikatelů z různých oblastí ekonomiky včetně ředitele konference ISSS/V4DIS Tomáše Renčína, otevřela řadu jednání o spolupráci mezi oběma zeměmi a uzavřela několik konkrétních dohod. Taiwanská ministryně obchodu Mei-Hua Wang na B2B konferenci směrem k českým podnikatelům pronesla, že v Česku vidí velký technologický talent.

Kolik prostoru ve městě potřebují chodci, cyklisté a řidiči automobilů? A kolik místa vlastně zabírají komunikace pro jednotlivé druhy dopravy?

Malé koupaliště místo křižovatky na hlavní ulici? Do konce srpna Vídeň experimentálně proměnila část okružního Gürtelu ve zdarma přístupný zelený prostor vybízející k odpočinku, setkávání a trávení volného času.

Vídeňský magistrát začal nabízet vlastní zelené fasády. Jednoduchý modulární systém lze umístit do ulic i vnitrobloků a město na něj přispěje až 5700 eur. Součástí balíčku BeRTA All-in-One jsou konzultace, plánování, zařízení všech formalit, dovoz i montáž na klíč.

Vídeň představila nový koncept pro rozvoj městských čtvrtí. Napříč metropolí budou vznikat nová lokální centra, aby veškerá občanská vybavenost byla do patnácti minut od bydliště. Omezení naopak čeká obchodní centra na periferiích, která odporují myšlence města krátkých vzdáleností.

Jednodušší, efektivnější, pohodlnější. Tak Vídeň prezentuje sloučení kontejnerů na plasty, nápojové kartony a kovy, které nyní patří do jednotných žlutomodrých nádob. Ekologičtější bude i svoz.

Kultura za ochranu klimatu. Tak Vídeň popisuje novou zkušební aplikaci, jejímž prostřednictvím chce přihlášené obyvatele motivovat k redukci emisí oxidu uhličitého. Kdo bude chodit pěšky, jezdit na kole nebo MHD, získá v aplikaci body „Wien Token“, které v reálném světě může směnit za vstupy do kulturních institucí nebo na akce.

V New Yorku v létě proběhlo každoroční setkání členských států OSN na vysoké politické úrovni (High Level Political Forum), jehož tématem bylo naplňování cílů udržitelného rozvoje stanovených „Agendou 2030“. Českou delegaci vedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Na stránkách časopisu OBEC & finance se pravidelně dozvídáte o místních akčních skupinách v České republice. V tomto článku představím příklady fungování MAS v zahraničí.

Ministryně financí Alena Schillerová se dnes v Bruselu zúčastnila zasedání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) a poprvé se setkala se svými protějšky z členských států EU. Jednalo se o první schůzku ministrů financí EU pod vedením bulharského předsednictví.

Letos v březnu uplynulo 35 let od legislativního začátku zásadní reformy francouzské místní samosprávy. Zkušenosti země, kde podobně jako v České republice existuje velký počet malých obcí, napovídají, jaká podoba vztahu samospráva – stát může fungovat. Nebo nemusí, protože v posledních letech dochází ve francouzské samosprávě k dalším významným změnám.

V lotyšském městě Salaspilis příkladně funguje spolupráce veřejného, podnikatelského i občanského sektoru při plánování rozvoje města a rozhodovacích procesech v něm. Výsledkem je spokojenost všech, kteří ve městě žijí a pracují a viditelný udržitelný rozvoj.

Meziobecní spolupráce ve Francii postoupila do další úrovně, zákonem stanovených metropolí, které vycházejí z původních sdružení v okolí velkých měst. Od ledna jich funguje dvanáct, Paříž a Marseille se mají připojit v roce 2016.

Každý kraj, jiný mrav, toto známé pořekadlo platí také v oblasti ekonomiky. Každá země má vlastní systém uspořádání veřejné moci i veřejných financí včetně jejich následné redistribuce. Jak systém funguje v zemi vzdálené tisíce kilometrů, Čechy zatím tolik nepoznané, na Taiwanu (anglický oficiální název je Republic of China) se pokusím stručně nastínit v tomto článku.

Francouzský parlament projednává další fázi územní reformy. Z dnešních 22 regionů kontinentální části Francie, které kompetencemi odpovídají českým krajům, by se mělo stát 13 větších územních celků. V důvodové zprávě se uvádí potřeba větších celků kvůli administrativním úsporám, ale především se zdůrazňují lepší podmínky pro efektivní výkon správy.

Vzhledem k velikostní struktuře obcí patří Litva v Evropě do skupiny nejvíce konsolidovaných zemí. Průměrná populační velikost litevských obcí dosahuje hranice 59 tisíc obyvatel. To se dá porovnat například s podmínkami v Dánsku (v průměru mají dánské obce populační velikost na úrovni asi 55 tisíc obyvatel).

Ve Francii se připravují další změny zákonů upravujících činnost samosprávy. I když jde spíše jen decentralizační „vlnku“ nové levicové vlády před blížícími se komunálními volbami, hlavní myšlenka dalšího posílení meziobecní spolupráce zůstává. Snad nejen proto, že se v příštím roce budou poprvé také přímo volit zastupitelé sdružení obcí.

V evropských zemích je uplatňován jak model přímé volby starostů či obdobně postavených funkcionářů, tak i model nepřímé volby, odpovídající víceméně stávající české právní úpravě. Legislativa některých států umožňuje aplikaci obou modelů.

Francie a Česká republika patří v Evropské unii k zemím s nejmenší průměrnou velikostí obcí. Velké procento malých obcí sice naznačuje možnost aktivnější účast obyvatel na správě území, na straně druhé se však stále výrazněji projevuje nedostatek finančních prostředků na zajištění všech kompetencí.

Daň z nemovitostí je jedinou daní, která je v České republice výlučným příjmem obcí. Její výnos cca 5 mld. Kč představuje 3,5 % daňových příjmů a necelá dvě procenta celkových příjmů obcí.