Archiv článků (rubrika Bydlení a stavby)

Nový stavební zákon ještě ani nenabyl účinnost a již nyní dochází k jeho podstatné novelizaci. Nejdůležitější změny, které jeho aktuální verze oproti stávajícímu zákonu přináší, shrnují Frank Bold Advokáti, kteří stáli u vzniku původní verze návrhu zákona, podíleli se na tvorbě pozměňovacích návrhů a jeho vývoj podrobně sledují.

Ministerstvo financí, odbor veřejných zakázek publikovalo informaci k digitalizaci stavebního řízení. Ministerstvo financí dokončilo v roli centrálního zadavatele veřejnou zakázku na dodávky výpočetní techniky pro stavební úřady v rámci projektu Digitalizace stavebního řízení.

V polovině dubna byla přijata posílená Směrnice o energetické náročnosti budov s cílem snížit účty za energii a snížit emise. Jde o další milník Zelené dohody, který těmito předpisy stanoví rámec pro členské státy pro snížení emisí a spotřeby energie v budovách v celé EU, od domovů a pracovišť až po školy, nemocnice a další veřejné budovy.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu, která obcím a krajům pomůže financovat přípravu projektové dokumentace na výstavbu nebo rekonstrukci bytových domů. Resort na ni vyčlenil 400 milionů z evropských zdrojů – Národního plánu obnovy. Žádosti začne přijímat koncem května 2024. Dohromady s předešlými výzvami MMR podpořilo nebo podpoří projektovou přípravu obcí zhruba 1,4 miliardy korun.

Až čtvrtina nově postavených budov by v roce 2035 mohly být dřevostavby. Stát chce v budoucnu podpořit větší využití dřeva v rámci veřejných zakázek, ale i to, aby se české dřevo nevyváželo do zahraničí, ale zpracovalo doma. To pomůže zvýšit přidanou hodnotu celého odvětví, a tím posílit domácí ekonomiku, ale také snížit uhlíkovou stopu. Počítá s tím Surovinová politika pro dřevo, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš představil na Stavebním veletrhu v Brně funkční systémy digitalizace stavebního řízení. Názorně přiblížil jednotlivé části portálu stavebníka a Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ). V průběhu května Ministerstvo pro místní rozvoj zahájí školení na stavebních úřadech a od prvního července může portál používat veřejnost.

Stejně jako v předchozích dvou letech zorganizoval odbor regionálního rozvoje krajského úřadu osvětový seminář pro starosty měst a obcí Karlovarského kraje na vybrané urbanistické téma. Tentokrát se akce s podtitulem Jak vybrat architekta?“ zaměřila na možnosti transformovat a znovu využívat budovy pro novou funkci se zaměřením na jejich architektonickou kvalitu a s cílem vytvořit podmínky pro zlepšení funkčnosti, estetiky a provázanosti prostoru, budov a jiných záměrů měst a obcí ve spolupráci s architekty.

Státní pozemkový úřad (SPÚ) reaguje na stále množící se dotazy ze stran médií i samospráv v návaznosti na sérii článků týkající se „vyčlenění 100 pozemků napříč Českou republikou pro rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení“.

Strategické plány měst a obcí musí počítat s klimatickými změnami a směřovat územní rozvoj podle předem stanovených mantinelů. Česká města řeší, jak zavádět účelná opatření a kam směřovat pozornost ve vztahu k udržitelnosti. Práce s územním plánem a nová pravidla pro developery představují zásadní způsob, jak mohou města svůj rozvoj vzít do vlastních rukou a adekvátně pracovat s tím hlavním, co mají k dispozici – s pozemky a veřejným prostorem.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novou vyhlášku o požadavcích na výstavbu, která přispěje také k lepší přístupnosti staveb. Aktuální bezbariérovou vyhlášku nahradí od prvního července. Poradní sbor ministra pro místní rozvoj k přístupnosti staveb se podílí na přípravě související technické normy, kterou může veřejnost připomínkovat.

Dvacet let od vstupu do Unie může Česko poprvé financovat dostupné byty z veřejných zdrojů. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a Státní fond podpory investic dojednali s Evropskou komisí podporu dostupného bydlení v České republice z veřejných peněz. Díky tomu může stát financovat vznik nájemních bytů s nižším než tržním nájemným například pro mladé lidi do 35 let nebo prospěšné profese v regionech.

Starostkám a starostům centra nabídnou vhodné modely financování projektů dostupného bydlení a poradí například s právními a technickými dotazy. Experti budou působit ve všech krajích. Centra jsou financována z evropských zdrojů, konkrétně z komponenty Národního plánu obnovy Ministerstva pro místní rozvoj pro podporu dostupného bydlení.

Podpora demolic zchátralých budov v sociálně vyloučených lokalitách nebo územích s rizikem vzniku takových lokalit. Na to se zaměřuje nově vyhlášená výzva Ministerstva pro místní rozvoj, která pomůže obcím a krajům částkou 117 milionů korun. Po odstranění objektu bude následovat celková revitalizace prostoru. Dané území pak bude možné znovu využít k rozvoji obce. Žádosti o poskytnutí dotace mohou zájemci podávat do 28. června 2024.

Stavebnímu úřadu jsme poradili, jak řešit stížnosti obyvatel domu na byty využívané ke krátkodobému ubytování. Stěžovateli vadilo, že sousední dva byty určené k trvalému bydlení využívají krátkodobě rekreanti. Nesouhlasil s tím, že úřady dostatečně nezasáhly. Obrátil se proto na ombudsmana. Šetřili jsme postup stavebního a krajského úřadu a společně jsme našli cesty, jak takové situace zdárně řešit.

Nový stavební zákon a související vyhlášky počítají s přechodným obdobím do 30. 6. 2027. Do tohoto termínu bude možné projekty podávat i schvalovat podle dosavadních prováděcích předpisů. Cílem je usnadnit stavebníkům přechod na novou legislativu. Záleží na stavebníkovi, jakou úpravu si zvolí – ta nová mu ale přináší řadu výhod včetně jednodušší dokumentace a rychlejšího povolení.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém nedávném rozsudku, č. j. 26 Cdo 2128/2023-182, zabýval v praxi dosud neřešenou otázkou, zda přenechávání bytu nájemcem třetím osobám ke krátkodobému ubytování prostřednictvím platforem typu Airbnb představuje užívání bytu v rozporu s účelem nájmu bytu a je hrubým porušením povinnosti nájemce plynoucí z nájmu.

Spolupráce se Státním fondem podpory investic a vznik Regionálních center podpory dostupného bydlení. To byla hlavní tématem setkání hejtmana Martina Netolického s ředitelem této organizace Danielem Ryšávkou. Jednání se zúčastnili také krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr, primátor Pardubic Jan Nadrchal a zástupci Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje, kteří zaštiťují vznik regionálního centra.

Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo reprezentativní šetření mezi nájemníky a pronajímateli v České republice. Nájemní smlouvu do jednoho roku má asi 400 000 lidí. Zhruba polovina nájemníků (46 %) má nájemní smlouvu na méně než dva roky a přibližně stejný podíl (45 %) ji má uzavřenu na dobu neurčitou.

Starším budovám v majetku měst či krajů mnohdy chybí kompletní stavební dokumentace. To se ukazuje jako problém v případě, kdy je nutné přistoupit k rekonstrukcím či prodejům objektů. Řešením je provedení komplexního pasportu, ideálně doplněného vytvořením 3D modelu pro BIM. Ten dokáže následně výrazně zjednodušit další správu nemovitosti.

Participace obecně znamená účast nebo podíl. Bydlení je základní lidská potřeba a dostupnost bydlení je téma pro větší města i menší obce České republiky, ale hlavně pro stále více domácností, kterým rostou náklady na pořízení nebo udržení bydlení, ať se jedná o rostoucí ceny nemovitostí, splátky hypotečních úvěrů či výše nájemného. Rostoucí ceny pozemků, stavebních materiálů a energií činí i z nové výstavby ekonomicky exkluzivní záležitost.

Bez zásahu vlády to dál nepůjde. Na tom se shodují stavebníci z Karlovarského kraje, když bilancují loňský rok, resp. uplynulé tři dekády. Vyhlížejí změny ve zdlouhavém stavebním řízení, ale i ve školství, které nereflektuje trh a majitelé stavebních firem také doufají v podporu bydlení. Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KKHKK) se jim snaží maximálně pomáhat, aby k těmto změnám došlo.

Evropská investiční banka (EIB) se zapojí do podpory vznikajícího sektoru dostupného bydlení v České republice. Ještě v tomto roce vypracuje zhodnocení trhu a doporučí vhodnou formu financování bytové výstavby a rekonstrukcí. Experti banky také vyberou konkrétní projekty s vysokým potenciálem. Cílem je mimo jiné vytvořit systém, který bude atraktivní i pro nadnárodní investory.

Rada Středočeského kraje na svém jednání schválila vyhlášení Programu 2024 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu na podporu obecního bydlení. Celkem by si žadatelé v letošním roce mohli rozdělit až 13 milionů korun. Záměr ještě musí projednat zastupitelé.

Jeden úřad pro územní řízení a povolování nejvýznamnějších dopravních a energetických staveb. Od 1. ledna 2024 začal vykonávat agendu povolování vyhrazených staveb nový Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). Jeho cílem je zefektivnit, zkvalitnit a zpřehlednit stavební řízení. Výsledkem činnosti úřadu má být rychlejší a odbornější rozhodování o klíčových infrastrukturních projektech.

Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje na zavádějící zprávy v některých médiích a na sociálních sítích, podle kterých připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu umožní vznik bytů o výměře 8 m². Není to pravda. Spodní limit 16 m² jako minimum podlahové plochy bytu o jedné místnosti zůstává v platnosti.

Integrovaný regionální operační program (IROP) vyhlásil čtyři výzvy na podporu sociálního bydlení ve výši 1,9 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Ministerstvo pro místní rozvoj v nich uplatnilo nové podmínky, díky kterým bude čerpání podpory atraktivnější pro více žadatelů. Obce, neziskové organizace a církve mají možná poslední možnost získat dotaci, která pokryje 70–85 % nákladů na výstavbu, rekonstrukci nebo pořízení bytů.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo vyhlášku o požadavcích na výstavbu, která přispěje také k lepší přístupnosti staveb. Snižuje například počet pater, od kterého musí být v nových bytových domech výtah. Přístupnost je díky vyhlášce jedním z klíčových požadavků už v návrhu stavby. Ministru pro místní rozvoj v tomto nově radí sbor složený ze zástupců veřejné správy, profesních komor, akademické sféry a neziskových organizací.

Závěrečný osmý kulatý stůl evropské iniciativy „Smart Finance for Smart Buildings“ nedávno přivedl dohromady více než padesát zástupců průmyslu, odborníků, státních a samosprávných institucí, aby společně diskutovali o 50 opatřeních urychlujících renovace budov v České republice.

Národní památkový ústav, jako odborná organizace památkové péče v České republice, a Česká komora architektů, jako stavovská profesní organizace sdružující autorizované architekty, dnes uzavřely Memorandum o spolupráci při přípravě a průběhu architektonických soutěží. Účelem je předejít negativním rozhodnutím při posuzování výsledků architektonických soutěží ve správním řízení výkonných orgánů státní památkové péče a také umožnit NPÚ se aktivněji podílet na vzniku nových architektonických a urbanistických hodnot.

Politika architektury a stavební kultury České republiky (PASK ČR) je nelegislativní strategický dokument s celostátní působností. Stanovuje vizi a základní cíle ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, které vedou ke zvýšení kvality vystavěného prostředí. K jejich dosažení určuje několik desítek opatření, která mají konkrétního garanta i termín splnění.

Veřejné finanční prostředky vynaložené na bydlení v letech 2016 až 2021 měly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen okrajový vliv na zvýšení jeho dostupnosti. Upozorňuje, že v České republice stále chybí zákonná úprava podpory bydlení. Státní fond podpory investic (SFPI) loni pod novým vedením úspěšně nahradil neefektivní programy Nájemní byty a Výstavba pro obce. Letos také obcím začne nabízet praktické poradenství pro přípravu projektů bytové výstavby. MMR předložilo vládě návrh zákona o podpoře v bydlení, který přináší systémové řešení bytové nouze a jeho financování pro samosprávy. Pomůže také s vhodným nastavením investic do výstavby a rekonstrukcí v obcích.

Za posledních sedm let (2016 až 2023) provedl NKÚ již pět kontrol zaměřených na peněžní prostředky určené na podporu bydlení. Poslední, která skončila loni v červenci, se soustředila na prostředky státu vynakládané Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Státním fondem podpory investic (SFPI). Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 mld. Kč a subvencovaly tak více než 4500 projektů.

Česká republika stojí před výzvou zrychlení renovací budov, aby dosáhla ambiciózních cílů energetické účinnosti a dekarbonizace. Ročně projde komplexní renovací pouhé 1 % budov, což je nedostatečné tempo v porovnání s požadavky nedávno aktualizovaných směrnic o energetické účinnosti a o energetické náročnosti budov, které zdůrazňují potřebu zdvojnásobení tempa renovací.

Je rozhodnuto. Město Horní Slavkov může po žadatelích o městský byt vyžadovat dokládání bezdlužností, údaje o přestupkové minulosti a údaj, zda má žadatel uzavřenou nájemní smlouvu u jiného pronajímatele.

Od roku 2011 se počet dlouhodobě neobydlených bytů v bytových domech v Česku zvýšil o zhruba 40 % na 200 tisíc. Vyplývá to z nové studie Ministerstva pro místní rozvoj. Mezi důvody je také nevyhovující technický stav nemovitostí, resort proto zajistil z evropských zdrojů přes 8 miliard korun, které bude možné využít i na rekonstrukce. Prázdné byty má skrze pozitivní motivaci pomoci vrátit na trh také navrhovaný zákon o podpoře v bydlení.

V zastupitelském sále Krajského úřadu Karlovarského kraje se uskutečnil seminář zaměřený na důstojné bydlení, které je základem života ve společnosti. Hlavním tématem bylo sdílení zkušeností se zabydlováním lidí v bytové nouzi.

Město Nový Bor na Českolipsku zahájilo ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování přípravy na vytvoření koncepce bytové politiky. Stěžejní dokument zhodnotí podmínky bydlení a jeho dostupnost pro všechny sociální skupiny obyvatel, rozvoj bytového fondu v příštích letech a s tím související možnosti financování. Prvním krokem byla dotazníková akce mezi obyvateli města, kterou radnice a výzkumný tým Agentury připravily a realizovaly minulý měsíc.

Na zajištění výkonu inženýrsko-investorských služeb při přípravě a realizaci staveb zavádí Karlovarský kraj dynamická nákupní systém. Jeho zavedení povede k zefektivnění a zrychlení zadávacího procesu a zároveň umožní operativní řešení potřeb kraje a jeho příspěvkových organizací.

Sociální vědci a architektky i architekti z pěti institucí představili v pátek na konferenci na Fakultě architektury ČVUT v Praze výsledky tříletého výzkumného projektu. Multioborový tým od roku 2021 zkoumal participativní formy bydlení doma i v zahraničí a zabýval se možnostmi i limity jejich většího rozšíření v Česku. Výzkum pomohl identifikovat výzvy, kterým tato forma bydlení musí čelit v českém kontextu, a především ukázal, že inovativní přístup k bydlení s důrazem na participaci obyvatel i samospráv přináší při dobrém nastavení benefit v podobě finančně dostupnějšího a společensky udržitelného bydlení.

V řadě médií se opakuje tvrzení, že v délce stavebního řízení je Česká republika podle Světové banky na 157. příčce ze 190 zkoumaných zemí. Banka samotná přitom hodnocení kvůli nesrovnalostem v datech a pochybnostem ohledně metodiky ukončila. Žebříček neměl obecnou výpovědní hodnotu pro srovnání průměrné délky povolování bytové výstavby v jednotlivých zemích, protože posuzoval pouze specifický příklad skladové haly. Také nehodnotil pouze délku získání stavebního povolení, ale i souvisejících kroků.

Výstavba dřevěných budov je dle mnohých zainteresovaných skupin řešením, jak zmírnit ekologické dopady stavebního průmyslu. V řadě zahraničních zemí je výstavba veřejných a průmyslových dřevostaveb již výrazně rozvinutá, v Česku zatím tento sektor pokulhává. Největší překážkou jsou stávající požární předpisy, které omezují výšku dřevostaveb.

Se svým bytovým fondem není spokojeno 69 % samospráv a zároveň ho 72 % chce rozšiřovat nebo rekonstruovat. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu, který provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR. Více než polovina obcí s rozšířenou působností má zájem zřídit kontaktní místa pro bydlení, se kterými počítá návrh zákona o podpoře v bydlení. MMR také na financování výstavby pro obce připravilo nebo chystá řadu investičních nástrojů.

Digitalizace je charakteristickým rysem současnosti, která přináší řadu nových požadavků a výzev, které není možné řešit tradičními postupy. Digitalizace zasahuje téměř do všech odvětví a přináší vyšší produktivitu a efektivnost. Stavebnictví však je označováno za jeden z nejkonzervativnějších technických oborů s malou mírou zavádění digitálních inovací.

Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš informoval na pravidelném jednání vlády s Radou Asociace krajů ČR o přípravách souvisejících s digitalizací stavebního řízení. MMR zahajuje intenzivní školení, která se týkají změn souvisejících s novým stavebním zákonem, a současně chystá také výzvu na dodání IT techniky pro stavební úřady.

Pokud má mít využívání metody BIM ve veřejné správě očekávané přínosy, musí zaměstnanci jednotlivých veřejných organizací disponovat potřebnými znalostmi a kompetencemi. Proto je také součástí vládní Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy úkol vytvořit Systém vzdělávání v BIM pro pracovníky veřejné správy. Odbor Koncepce BIM České agentury pro standardizaci jej připravil a již v září 2023 projednal s klíčovými stakeholdery. Nový systém vzdělávání, ale také přínosy digitalizace stavebnictví a sdílení informací o stavbě, představí na sérii seminářů.

Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm spolu s právníky Kanceláře ombudsmana seznámil členy poradního orgánu se dvěma aktuálně dokončovanými výzkumy. V prvním z nich přímo lidé s různým typem postižení testovali uživatelskou přístupnost vybraných veřejných budov v krajských městech. Druhý je věnovaný přístupnosti veřejných budov z pohledu stavebního práva, povolování staveb a kontrole toho, zda vyhovují požadavkům bezbariérovosti.

MMR odeslalo Legislativní radě vlády návrh vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Jedná se o prováděcí právní předpis nového stavebního zákona, který sjednocuje a redukuje dnešní roztříštěnou právní úpravu pro všechny druhy staveb do jednoho předpisu. Ministerstvo pro místní rozvoj předpokládá, že vyhláška spolu s dalšími prováděcími předpisy nového stavebního zákona nabude účinnosti 1. 7. 2024.

Ministerstvo pro místní rozvoj dokončuje v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona text nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Úkolem vyhlášky je definovat požadavky na stavby. Ty budou od 1. července 2024 závazné pro celou republiku, s výjimkou Prahy, Brna a Ostravy – pokud stačí schválit své vlastní městské předpisy. Zelený kruh, a skrze něj další ekologické organizace včetně Automatu, Arniky a Pěšky městem, podaly k návrhu vyhlášky řadu připomínek.

Ke svému dalšímu jednání se sešel Řídící výbor hospodářsky a sociálně ohroženého území (HSOÚ) ORP Česká Třebová. Jedná se o platformu, jejímž cílem je propojit klíčové aktéry ze samospráv, podnikatelského sektoru, komunit či mikroregionu. Ambicí je cílená podpora regionů, které vycházejí v rámci nastavených parametrů jako znevýhodněné. Vedle České Třebové se v rámci Pardubického kraje jedná také o oblast Moravské Třebové.

V současné době se v praxi setkáváme s problematikou převodů bytů vystavěných v rámci Programu podpory nájemního bydlení. Obcím, které se programu účastnily, poskytl stát dotace na výstavbu bytů za podmínky, že tyto budou po určitou dobu (např. 20 let) využity pro nájemní bydlení. Výstavba byla ze státní podpory financována pouze částečně. Zbylá část financování byla realizována za přispění investorů (fyzických osob), kteří poskytli obci finanční prostředky formou půjčky. Následně obec s investory uzavřela nájemní smlouvu. Dle dohody stran došlo také k zápočtu investic na pohledávku obce z titulu hrazení nájemného. Nájemci si tedy investici do výstavby „odbydleli“.