Budeme renovovat veřejné budovy

V polovině dubna byla přijata posílená Směrnice o energetické náročnosti budov s cílem snížit účty za energii a snížit emise. Jde o další milník Zelené dohody, který těmito předpisy stanoví rámec pro členské státy pro snížení emisí a spotřeby energie v budovách v celé EU, od domovů a pracovišť až po školy, nemocnice a další veřejné budovy.

Revidovaná směrnice stanoví ambiciózní cíle pro snížení celkové spotřeby energie budov v celé EU s přihlédnutím k vnitrostátním specifikům. Členským státům ponechává na tom, na které budovy se mají zaměřit a jaká opatření je třeba přijmout. Zvýší poptávku po čistých technologiích v Evropě a vytvoří pracovní místa, investice a růst. Každý členský stát přijme vlastní vnitrostátní trajektorii ke snížení průměrné spotřeby primární energie obytných budov o 16 % do roku 2030 a o 20–22 % do roku 2035. U nebytových budov budou muset do roku 2030 renovovat 16 % energeticky nejnáročnějších budov a 26 % energeticky nejnáročnějších budov do roku 2033. Členské státy budou mít možnost vyjmout z těchto povinností určité kategorie obytných budov i budov s nebytovými prostory, včetně historických budov nebo rekreačních domů. Občané budou podporováni v jejich úsilí o zlepšení svých domovů. Směrnice vyžaduje zřízení jednotných kontaktních míst pro poradenství v oblasti renovace budov a ustanovení o veřejném a soukromém financování zajistí, aby renovace byla cenově dostupnější a proveditelnější.

Směrnice posílí energetickou nezávislost Evropy v souladu s plánem REPowerEU tím, že sníží naše využívání dovážených fosilních paliv. Revidovaná směrnice učiní z „nulových emisí“ normy pro nové budovy. Všechny nové obytné i nebytové budovy musí mít nulové emise z fosilních paliv na místě, a to od 1. ledna 2028 u budov ve veřejném vlastnictví a od 1. ledna 2030 u všech ostatních nových budov, s možností zvláštních výjimek. Posílená směrnice obsahuje nová ustanovení s cílem postupně ukončit využívání fosilních paliv z vytápění budov a podpořit zavádění solárních zařízení s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám. Členské státy budou rovněž muset zajistit, aby nové budovy byly „připraveny na solární energii“. Od 1. ledna 2025 již nebudou povolovány dotace na instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva. Podpoří rovněž zavádění udržitelné mobility díky ustanovením o kabeláži, dobíjecích stanicích pro elektrická vozidla a parkovacích místech pro jízdní kola.

Lepší plánování renovací a technická a finanční podpora budou mít zásadní význam pro spuštění renovační vlny v celé EU, což předpokládá revidovaná směrnice. V zájmu boje proti energetické chudobě a snížení účtů za energii budou muset finanční opatření motivovat a doprovázet renovace a zaměřovat se zejména na zranitelné zákazníky a energeticky nejnáročnější budovy, v nichž žije vyšší podíl domácností trpících energetickou chudobou.

Další kroky

Revidovaná směrnice bude vyhlášena v Úředním věstníku Unie a vstoupí v platnost v nadcházejících týdnech. Členské státy budou muset Směrnici provést ve svých vnitrostátních právních předpisech.

Budovy jsou odpovědné za přibližně 40 % spotřeby energie v EU, více než polovinu spotřeby plynu v EU (zejména vytápěním, chlazením a teplou vodou) a 35 % emisí skleníkových plynů souvisejících se spotřebou energie. V současné době je přibližně 35 % budov EU starších 50 let a téměř 75 % fondu budov je energeticky neefektivní. Průměrná roční míra energetických renovací přitom činí jen asi 1 %.

V roce 2020 předložila Komise svou strategii „renovační vlna“, která má do roku 2030 alespoň zdvojnásobit míru renovací a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a většímu počtu obnovitelných zdrojů energie v budovách.

Upravená směrnice je klíčovým stavebním kamenem úsilí EU o odklon od fosilních paliv a o zdvojnásobení míry zvyšování energetické účinnosti a trojnásobení kapacity energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, jak bylo dohodnuto s globálními partnery na konferenci COP28. Přijetí Směrnice vychází z dokončení a vstupu v platnost právních předpisů „Fit for 55“ a přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %.