Archiv článků (rubrika Územní plánování)
Pořizování nového územního plánu nebo jeho změny je dlouhodobý a často velmi
komplikovaný proces. Do něj nyní přichází nový stavební zákon. Ten vstoupí plně
v účinnost od 1. 7. 2024. Pokud ale obec nový územní plán už
připravuje, může být matoucí, podle jaké právní úpravy se má během jeho
přípravy řídit.
Již přes tři dekády se českým obcím nabízí možnost pozemkových úprav,
které mimo jiné pomáhají adaptovat krajinu na klimatickou změnu. Také Sdružení
místních samospráv ČR se této problematice dlouhodobě věnuje, a to na celostátní
i krajské úrovni.
Jsou zveřejněny brožury k Aktualizaci č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky (úplné znění závazné od 1. 3. 2024) v české, anglické a německé verzi.
Obec zpracovává nový územní plán. Může zrušit navržené stavební parcely
soukromých osob i když dotčené orgány se zakreslením parcely souhlasí?
Zastupitelstvo obce má o budoucí výstavbě v obci jinou představu. Stačí
toto jako důvod?
Může být zařazena žádost o změnu územního plánu v průběhu jeho
pořizování návrhu o změně? Zadání návrhu schválilo zastupitelstvo, návrh
prošel přes dotčené orgány a před veřejným projednáním byla podána žádost
o změnu (zařazení plochy do zastavitelných)? Je možné ji ještě zařadit,
ačkoli neprošla přes dotčené orgány?
Vláda ČR na svém jednání dne 7. 2. 2024 schválila Aktualizaci č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky.
Závaznost Aktualizace č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky nastane až den po zveřejnění Sdělení MMR o schválení Aktualizace č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky ve Sbírce zákonů, předpoklad v průběhu března 2024.
Ke dni 1. 1. 2024 byla aktualizována internetová příručka Limity a jiné požadavky na využití území.
Publikace Dotčené orgány v procesu územního plánování je určena pracovníkům státní správy, zejména orgánů územního plánování a stavebních úřadů, ale i ostatní odborné a laické veřejnosti. Účelem této publikace je napomáhat orientaci v dotčených orgánech spolupůsobících v procesech pořizování územně plánovacích dokumentací a v územních řízeních podle zákona č.183/2006 Sb. (stavební zákon).
Internetová příručka Principy a pravidla územního plánování (PaP) je jediné přehledné shrnutí a výklad poznatků současného urbanismu a územního plánování. Vzniká ve spolupráci Ústavu územního rozvoje s význačnými specialisty oboru a za garantování Odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj.
Ministerstvo pro místní rozvoj poskytne obcím do 5 tisíc obyvatel
135 milionů korun na zpracování nového územního plánu nebo převod toho
stávajícího do souladu se standardem. MMR eviduje po skončení výzvy celkem
836 přijatých žádostí o dotaci.
Byl zveřejněn nový metodický pokyn – Pomůcka k uplatňování republikových priorit Politiky územního rozvoje České republiky ve znění závazném od 1. 9. 2023.
Efektivní regenerace brownfieldů není bez aktivní podpory veřejného sektoru
možná. Vyplývá to z Komplexní analýzy podpory revitalizace brownfieldů, kterou
zpracovala agentura CzechInvest. Dokument odhaluje slabá místa současného systému a
navrhuje celkem 37 opatření pro efektivnější a účinnější obnovu
brownfieldových lokalit.
Byla zveřejněna aktualizovaná verze publikace „Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury obcí – Aktualizace 2023“.
Cílem publikace je usnadnění orientace v oblasti financování infrastruktury včetně veřejné zeleně a souvisejícího zabezpečení finančních prostředků pro nové investice. Publikace je určena především orgánům venkovských obcí, starostům, místním zastupitelům či projektantům.
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o schválení Aktualizace č. 6 Politiky územního rozvoje České republiky bylo zveřejněno dne 31. srpna 2023 ve Sbírce zákonů v částce 121 pod číslem 263. Dnem 1. září 2023 je Aktualizace č. 6 Politiky územního rozvoje České republiky závazná pro pořizování a vydávání územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, v souladu s § 31 odst. 4 stavebního zákona.
Ke dni 1. 7. 2023 byla aktualizovaná příručka „Limity a jiné požadavky na využití území“.
Při této aktualizaci byla vytvořena nová struktura příručky, která jednoznačně rozlišuje limity využití území podle stavebního zákona a jiné požadavky právních předpisů na území, popř. jiné informace o území.
V rámci Standardizace územně plánovací dokumentace byly ke dni 28. 8. 2023 v části „Dotazy a podrobnější informace na dotace z Integrovaného regionálního operačního programu“ doplněny dokumenty – „Studie proveditelnosti ke schválené dotaci z IROP – Chrudim“ a „Studie proveditelnosti ke schválené dotaci z IROP – Žatec“.
Metodické sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, odboru územního plánování,
k problematice vymezování zbořenišť v územních plánech.
Byl zveřejněn Seznam relevantních podkladů PÚR ČR k 1. 7. 2023.
Publikace „Dotčené orgány v procesu územního plánování“ je určena pracovníkům státní správy, zejména orgánů územního plánování a stavebních úřadů, ale i ostatní odborné a laické veřejnosti. Účelem této publikace je napomáhat orientaci v dotčených orgánech spolupůsobících v procesech pořizování územně plánovacích dokumentací a v územních řízeních podle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon).
Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí a Státním pozemkovým úřadem dva nové metodické materiály
k územním studiím krajiny. Využijí je například obce s rozšířenou
působností, které mají zájem vytvořit územní studie krajiny pro svůj správní
obvod s podporou z Operačního programu Životní prostředí nebo
z Operačního programu Spravedlivá transformace.
Bylo ukončeno dotazníkové šetření na úseku územního plánování, obecných i speciálních stavebních úřadech za rok 2022. Na webových stránkách ÚÚR jsou publikována sumární data z dotazníků po vyčištění dat a jejich požadovaných opravách. Byla zahájena příprava na statistické vyhodnocení.
Metodika je hlavním výstupem výzkumného projektu „Vymezování zelené
infrastruktury v územně plánovací dokumentaci, zejména v územním plánu,
jako nástroj posilování ekosystémových služeb v území.“ Jeho řešení
probíhalo na základě resortní potřeby MMR od června 2019 do března 2023
s podporou dotačního programu Technologické agentury ČR Beta 2.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo v souladu s § 33 odst. 4 stavebního zákona návrh Aktualizace č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky, a to včetně souvisejících materiálů. Písemné připomínky lze uplatnit ze strany obcí a veřejnosti v termínu do 15. května 2023
Karlovarský kraj každoročně vyhlašuje dotační program, prostřednictvím něhož
podporuje územně plánovací činnost obcí. Jeho cílem je pokrytí celého území
regionu aktuálními územně plánovacími dokumentacemi. Letos bylo na tyto účely
vyčleněno 1 300 000 korun, přičemž Rada Karlovarského kraje
odsouhlasila na svém zasedání příspěvek městu Jáchymov ve výši 130 tisíc
korun.
K 1. 1. 2023 nabyly účinnosti prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu, které zavádějí požadavky na standardizaci územně plánovacích dokumentací, zejména územních plánů.
Povinnost zpracovávat vybrané části územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změny a úplné znění v jednotném standardu je dána v § 20a odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stávající stavební zákon).
I pro rok 2023 kraj vyhlásil dotační program na podporu pořízení územních
plánů pro obce do 3000 obyvatel. Letos se do něj přihlásilo pět žadatelů a
radní Pardubického kraje v pondělí 20. března zastupitelstvu doporučili
poskytnutí dotací obcím Bukovina u Přelouče, Ctětín, Dolní Morava, Horní
Újezd a Plch.
S platností nové legislativy, především pak stavebního zákona, zákona
o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona dochází
k zásadním změnám v posuzování umísťování obnovitelných zdrojů
energie v návaznosti na územně plánovací dokumentaci.
Metodické sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, odboru územního plánování,
k části zákona č. 19/2023 Sb., tzv. Lex OZE I, týkající se územního plánování,
a k čl. 3 nařízení Rady (EU) 2022/2057.
Od prvního ledna mají obce povinnost převést v případě změny svůj
územní plán do jednotného digitálního standardu. Ten má umožnit kvalitnější
rozhodování veřejné správy a přípravu investic v území. MMR za tímto
účelem pro obce do 5 tisíc obyvatel připravilo dotace v celkové výši
90 milionů korun. Žádat mohou o podporu na zpracování nového územního
plánu nebo převod toho stávajícího v souladu se standardem.
Hnědou barvou se na územních plánech v Anglii zpravidla označoval prostor
nevyužívaných zaniklých a většinou chátrajících průmyslových nebo
zemědělských provozů, ale i bytových domů, které dneska podle toho všeobecně
označujeme jako brownfieldy. Strukturální změny, restituční procesy a nedostatek
kapitálu, zejména v devadesátých letech minulého století, byly příčinou
zrodu tisíců brownfieldů v České republice.
V lednu a únoru uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci
s krajskými úřady sérii školení k jednotnému standardu územně
plánovacích dokumentací, který je vyžadován novelizovanou vyhláškou od
1. ledna 2023. Ve všech krajích bylo proškoleno celkem 1040 pořizovatelů a
projektantů, což má jednoznačně pozitivní vliv na hladký náběh této povinnosti.
Rada Středočeského kraje na svém zasedání odsouhlasila pořízení
15. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Řeší
především vymezení strategické rozvojové plochy v bývalém vojenském prostou
Milovice – Mladá. Aktualizaci ještě musí posvětit zastupitelé.
Ministerstvo pro místní rozvoj zaznamenalo v některých médiích
zavádějící zprávy, že po přijetí novely energetického zákona výstavba
obnovitelných zdrojů energie nově nemusí být v souladu s územním plánem.
Mohl tím vzniknout dojem, že obce ztratily možnost zabránit výstavbě například
velkých slunečních nebo větrných elektráren. To neodpovídá skutečnosti. MMR
připravuje metodiku, ve které podrobně vysvětlí důsledky novely pro územní
plánování.
Dotace na převod územních plánů do jednotného digitálního standardu umožní
kvalitnější rozhodování veřejné správy. Integrovaný regionální operační
program (IROP) vypsal pro tento účel dvě výzvy pro obce nad 5 tisíc obyvatel.
K 1. 1. 2023 nabyly účinnosti prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu, které zavádějí požadavky na standardizaci územně plánovacích dokumentací, zejména územních plánů.
Povinnost zpracovávat vybrané části územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změny a úplné znění v jednotném standardu je dána v § 20a odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stávající stavební zákon).
Ke dni 1. 1. 2023 byla aktualizována internetová příručka „Dotčené orgány v procesu územního plánování“.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo dne 9. ledna 2023 na Úřední desce Oznámení Ministerstva pro místní rozvoj: Návrh Aktualizace č. 6 Politiky územního rozvoje České republiky, Vyhodnocení vlivů návrhu Aktualizace č. 6 Politiky územního rozvoje ČR na udržitelný rozvoj území a související materiály…
Byly aktualizovány vybrané kapitoly části D. Územní plánování, jeho orgány, nástroje a vazby, které jsou zveřejněny v pracovním znění.
Kraj Vysočina do konce letošního roku zadá zpracování v pořadí
10. aktualizace zásad územního rozvoje. Požadavek na změnu Zásad doručila
Správa železnic, s. o. Do závazného dokumentu bude zapracován návrh trasy
vymezený na základě studie proveditelnosti „VRT Praha–Brno–Břeclav“, která
byla schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy v lednu letošního roku.
Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek informoval, že jde o variantu, která
počítá s přímým napojením nové železnice na krajskou Jihlavu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zrušit standardní způsob povolování
stavebních záměrů, pokud se jakkoli vztahují k výrobě energie z jádra.
Nově otevřené lomy, výstavba silnic, jaderné elektrárny, vedení vysokého napětí
či malé jaderné reaktory), ale třeba také konečné úložiště vysoce
radioaktivních odpadů mají být umisťovány do volné krajiny bez řádného
projednání. Návrh přitom nerespektuje legislativu EU, kterou je Česká republika
vázána. Zelený kruh proto podává v rámci dnes končícího připomínkové
řízení zásadní námitky.
Efektivní spolupráce představitelů měst a obcí s developery je dlouhodobým
předmětem diskuzí obou zainteresovaných stran. Města a obce usilují
o komplexní rozvoj svého území a investoři chtějí výhodně zhodnotit své
prostředky. Na jedné straně volení zástupci komunální politiky a na druhé straně
představitelé tvrdé podnikatelské sféry. Přestože obě strany mají stejný
cíl – stavět v dané lokalitě, sladit jejich zájmy bývá paradoxně velmi
náročné a zdlouhavé.
Namísto odkladu účinnosti nového stavebního zákona alespoň o dva roky se
vláda rozhodla jít cestou rychlé novely. Ta má především zabránit megalomanské
transformaci stavebních úřadů a ponechat je na místní úrovni. Vláda však
v rámci novely zcela rezignovala na potřebnou reformu územního plánování.
V programovém prohlášení přitom slíbila, že posílí pravomoci samospráv
v oblasti územního plánování a podpoří využívání plánovacích smluv.
Snížení rizika záplav, sucha a eroze půdy, ale také lepší podmínky pro
další rozvoj měst a obcí i pro samotné majitele. To jsou stěžejní benefity
plynoucí z komplexních pozemkových úprav, při nichž v katastru dochází
k optimalizaci uspořádání pozemků a jejich zpřístupnění dle podmínek
současného stavu využívání krajiny a dle požadavku jednotlivých vlastníků.
Složitý a časově náročný proces plánuje nejméně třemi miliardami korun ročně
podpořit nová vláda. Významně usnadnit by jej také mohlo širší využívání
mapových aplikací, které zjednoduší projednávání navrhovaných změn.
Při přípravě územně plánovací dokumentace (ÚPD) i jejím uplatňování
ve správních řízeních se střetávají nejrůznější zájmy. Nelze se vyhnout tomu,
aby záměry navrhované v ÚPD nezahrnovaly soukromé pozemky, aby nebyla nějakým
způsobem omezena možnost změny jejich využití, častá je obava ze znehodnocení
prostředí, ve kterém se nacházejí.
V souvislosti s novou výstavbou ve městech a obcích často probíhá
složitá diskuze mezi představiteli místní samosprávy a zástupci developerů. „Ne
vždy je snadné sladit zájmy těchto dvou tak odlišných subjektů, a to přesto, že
jejich cíle mohou být velmi podobné,“ napsal Roman Pečenka v obsáhlém
článku
Smluvní nastavení spolupráce s developery.
Politika územního rozvoje (PÚR), kterou se musí řídit všechny územní plány,
prochází změnami[1]. Namísto s udržitelným rozvojem strategie počítá se
zastaralými a prokazatelně škodlivými záměry, na žádost investorů umožňuje
vést nově infrastrukturní stavby přes chráněná území, místo podpory
obnovitelných zdrojů nahrává uhlobaronům a zcela ignoruje podporu výstavby
dostupného bydlení nebo dává přednost neudržitelné dopravě.
Život ve městě netvoří jen rozhodnutí politiků či stavebníků, ale
především jeho obyvatelé, díky kterým ožívají veřejná prostranství a kteří
požadují nejen zajištění bydlení, ale také odpovídající dopravní a technickou
infrastrukturu, občanskou vybavenost a veřejné služby. Na to, jak udržitelně
zajišťovat příjemný život ve velkých městech i malých obcích se zaměřila
online konference Developer a město pořádaná 1. prosince Národní
sítí Zdravých měst ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT a Frank Bold
Advokáty.
Rozvoj obcí je často oblast, která vyvolává celou řadu konfliktů mezi
samosprávou a investorem i mezi samosprávou a veřejností. K součinnosti
s developerem, který přichází do měst či vesnic s novým plánem
výstavby, často obce přistupují s podezíravostí. Jejich vzájemný vztah však
lze připravit už dopředu prostřednictvím zásad pro výstavbu tak, aby v obci
vznikaly kvalitní místa pro život a současně na to příchozí i stávající
obyvatelé nedoplatili.
Náš svět se skládá ze vztahů (sociálních, ekonomických a dalších) a
prostředí, ve kterém se tyto vztahy odehrávají, a které pro ně tvoří podmínky.
Jedno souvisí s druhým. Kvalitní prostředí udržuje a přitahuje lidi. Investice
do kvalitního prostředí se slovy dneška „vyplatí“. Na úrovni státu se tématu
kvalitního prostředí věnuje
Politika architektury a stavební kultury
přijatá v lednu 2015 Vládou ČR. Vyzdvihuje tři pilíře: péči
o krajinu a sídla, péči o stavby a podporu vzdělávání, osvěty a výzkumu
v této oblasti. Na komunální úrovni pak téma podporuje text vydaný
ČKA ke komunálním volbám. Specifickým
požadavkům menších obcí se pak věnuje materiál
Architektura pro venkov.
Poslanecká sněmovna má v nejbližších dnech hlasovat o
finální verzi
rozsáhlé novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh v případě přijetí
radikálně omezí práva vlastníků nemovitostí a samospráv, a to nejen v oblasti
infrastrukturních staveb. Radikální návrhy přitom nejsou opřeny o žádné
relevantní analýzy. A to i přesto, že si takovou analýzu již před dvěma
lety u Ministerstva dopravy objednala Evropská komise.