Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Sdružení místních samospráv ČR se otevřeným dopisem obrací na premiéra Petra Fialu kvůli návrhu Ministerstva financí na změny v zákoně o rozpočtovém určení daní. Konkrétně jde o změnu zdroje dat o počtu obyvatel, podle nichž se vypočítává podíl samospráv na sdílených daních.

Situace se opakuje již několik let. Samosprávy odešlou v únoru výkazy a na začátku března se objeví informace, komentáře a úvahy, jak je možné, že státní rozpočet vykazuje schodek a obce (a kraje) přebytek. Označení dobrý hospodář se postupně mění na škudlil a „investicbojný“.

Podle publikovaných údajů do konce února letošního roku získaly územní samosprávy, tedy kraje, hlavní město Praha a všechny ostatní obce a města, do svých rozpočtů celkem 133,8 mld. Kč, a to je o 7,2 mld. Kč, resp. o šest procent více než ve stejném období loňského roku.

Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), jejímž cílem je nejen posílení daňových příjmů krajů, ale hlavně vyšší transparentnost při přerozdělování sdílených daní. Parametry jejich nového propočtu mezi jednotlivé kraje respektují návrh Asociace krajů ČR, který byl akceptován výraznou většinou členů.

Sdružení místních samospráv zásadně nesouhlasí se změnou zdroje dat o počtu obyvatel pro účely výpočtu podílu obcí. Tato změna poškodí až 5800 malých obcí.

Počet obyvatel zamíchá s výší přerozdělení daní (RUD) pro kraje i města. Novela rozpočtového určení daní, která primárně cílí na kraje, s sebou přináší skryté nebezpečí pro obce.

Ministerstvo financí předložilo pro informaci Vládě ČR Zprávu o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2023 na schůzi dne 24. dubna 2024. Zpráva byla předložena v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

Jedním z důležitých argumentů podporujících členství České republiky v EU je možnost využívat finanční prostředky z Evropských fondů, které dlouhodobě převyšují objem finančních příspěvků, jež musíme jako členský stát do rozpočtu Unie povinně odvádět. Evropské fondy představují klíčový nástroj hospodářské politiky EU. Jako důležitý prvek evropské ekonomické integrace slouží k přerozdělení finančních prostředků za účelem snížení ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a mezi jednotlivými regiony EU.

Česko bylo loni devátou nejméně zadluženou zemí Evropské unie. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU (viz graf).

Vláda na svém zasedání schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na roky 2025 až 2027 a k ní přiložený Konvergenční program České republiky (duben 2024). Strategie bude závazným vodítkem při přípravě návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.

České obce získávají z daní a odvodů výrobních závodů na svém území násobně méně než obce v Německu. Na lepší příjmy si přijdou i obce v Rakousku. Důvodem je složení a rozdělení daňových výnosů, o jehož změnách se nyní v Česku jedná. V tuzemsku si bere zdaleka nejvíc stát a obec je nucena těžit z daně z nemovitosti, což Česko znevýhodňuje v soutěži o investice. Vyplývá to ze studie společnosti KPMG.

Jihomoravský kraj dostal od ministerstva financí k připomínkování pozměněný návrh, který upravuje financování krajů. Výpočet pro jižní Moravu zůstává stejný – koncové číslo je ale díky aktuálním ekonomickým predikcím vyšší – polepšit by si kraj měl oproti roku 2024 o 2,8 miliardy korun.

Zhruba před rokem byla v plném proudu debata kolem konsolidačního balíčku, který přinášel řadu změn v zájmu stabilizace veřejných rozpočtů. Z pohledu obcí a měst se největší pozornost soustředila na změnu daně z nemovitých věcí, jejíž výnos je výhradním příjmem obcí. Návrh totiž předpokládal dvojnásobné zvýšení daně, přičemž zvýšený výnos se měl stát příjmem státu.

Hospodaření územních rozpočtů se nachází na počátku roku 2024 prozatím v nejlepší kondici za poslední dekádu. Zatímco se v minulém roce do hospodaření územních rozpočtů promítaly důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajinu, a to v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, nebo energetická krize a inflace, tak v letošním roce se očekává oživení ekonomiky a udržení inflace kolem inflačního cíle České národní banky.

Sdružení místních samospráv ČR nebude členským obcím vydávat plošné doporučení ohledně snížení daně ze zemědělské a lesní půdy prostřednictvím koeficientů. K tomuto kroku před časem vyzvala SMS ČR Asociace soukromého zemědělství ČR.

V uplynulém roce hospodařila Praha, kraje a ostatní obce se značným přebytkem. To ostatně naznačovaly již údaje za 11 měsíců loňského roku. Hospodaření územní samosprávy v loňském roce nevybočilo z trendu, který je patrný minimálně v posledních deseti letech. Charakterizují jej vyšší příjmy než výdaje a s tím spojený značný růst úspor.

Moravskoslezský kraj připravuje pádné argumenty do vnějšího připomínkového řízení ke změně zákona k rozpočtovému určení daní pro kraje (RUD). Nový návrh RUD, který schválila 14. března Rada asociace krajů, významně znevýhodňuje Moravskoslezský kraj. Proto se bude bránit. Tento návrh již byl odeslán Ministerstvu financí ČR a nyní prochází legislativním procesem, připomínkové řízení by mělo být v první polovině dubna součástí přípravy změny zákona.

Jak má probíhat předběžná řídicí kontrola u finančních operací, kdy rozpočet územního samosprávného celku zprostředkovává vztah k jinému veřejnému rozpočtu nebo Národnímu fondu?

V úterý 2. dubna se v Pardubicích uskutečnilo krajské setkání představitelů Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR). Starostové měst a obcí se zabývali například obecní spoluprací, energetickými úsporami či novinkami v oblasti legislativy. Setkání se za krajskou samosprávu zúčastnil také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který starosty seznámil s aktuálním stavem jednání o změně rozpočtového určení daní pro kraje.

Ministerstvo financí vyjádřilo negativní postoj k návrhu SMS ČR, aby ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 navýšilo finance vyčleněné na podporu regionálního rozvoje, a to z prostředků přesahujících zákonný minimální limit vládní rozpočtové rezervy.

V předminulém týdnu byl v rámci zasedání Rady Asociace krajů České republiky schválen návrh nového modelu stanovení podílů jednotlivých krajů a hlavního města Prahy na rozpočtové určení daní krajů. Nyní byl návrh postoupen k projednání vládě a parlamentu. V případě jeho schválení vzrostou daňové příjmy Karlovarskému kraji do roku 2026 o 1,15 miliardy korun.

Významným milníkem pro Pardubický kraj směrem k napravení letité nespravedlnosti při rozdělování finančních prostředků pro jednotlivé kraje je dnešní jednání Asociace krajů České republiky. Hejtmani se poměrem 11 ku 3 shodli na parametrech přerozdělení, které budou nyní odeslány ministrovi financí. Ten v minulosti podmínil další jednání převažující shodou krajů. Pro Pardubický kraj by mohl návrh znamenat posílení rozpočtu o částku téměř dvou miliard korun.

Rada Asociace krajů České republiky na svém 18. zasedání, které se uskutečnilo v Praze ve čtvrtek 14. března, schválila většinou jedenácti hlasů ze čtrnácti přítomných členů návrh nového modelu stanovení podílů jednotlivých krajů a hlavního města na rozpočtovém určení daní (RUD) krajů. Praha a další dva kraje se však postavily proti tomuto návrhu, neboť je pro ně a jejich obyvatele velmi nevýhodný.

Rada Asociace krajů České republiky na svém 18. zasedání dne 14. března 2024 v Praze schválila většinou 11 hlasů ze 14 přítomných členů návrh nového modelu stanovení podílů jednotlivých krajů a hlavního města Prahy na RUD krajů.

Česká republika od druhé poloviny minulého roku čelila poklesu reálné ekonomiky a vysoké inflaci. Ekonomická stagnace a pomalu ustupující inflace provázela i letošní rok a k očekávané revitalizaci ekonomického růstu prozatím tedy nedošlo. Dokonce se tuzemská ekonomika, jako jediná ekonomika v celé Evropské unii, stále nedostala nad úroveň před začátkem pandemie (tj. rok 2019).

Setkáváme se s různými úvahami o hospodaření obcí a zpravidla všeobecně posuzujeme územní samosprávy jako celek. Obcí a měst je však v Česku více než šest tisíc a každá z nich je unikátní. Liší se velikostí území, počtem obyvatel, rozsahem infrastruktury, občanskou vybaveností, umístěním v krajině i historickým vývojem.

Je hospodaření obcí v porovnání se státním rozpočtem posledních letech úspěšnější? Obecně se považuje rozpočtové hospodaření obcí za mnohem úspěšnější než hospodaření státního rozpočtu. Vychází se přitom z faktu, že obce vykazují setrvale přebytek rozpočtu, jejich úspory rostou a dluh se zvyšuje jen málo. Statistické údaje dávají tomuto tvrzení za pravdu.

Přežije český venkov? Odpověď na otázku, jak rozvíjet český venkov, hledali zástupci vlády, soukromého sektoru a komunálu. Ti se sešli minulý týden na půdě Senátu v rámci konference „Podpora lokální ekonomiky jako nástroj k rozvoji obcí.“ Shodli se na tom, že budoucnost venkova je v rukou jeho lídrů. Ti se nesmí bát pokroku a následovat aktuální trendy, jít vstříc technologickému vývoji a digitalizovat.

Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členským státem Evropské unie dosáhlo souhrnné kladné saldo čisté pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU částky 1,06 bil. Kč. V průběhu roku 2023 obdržela Česká republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 116,7 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 66,8 mld. Kč.

Česká republika se Aktem o přistoupení České republiky k Evropské unii zavázala k přijetí eura. Jednou z podmínek, které musí každý členský stát v procesu přistoupení k eurozóně splnit, je dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence, který se posuzuje v návaznosti na míru plnění tzv. maastrichtských konvergenčních kritérií.

Cenová regulace v oboru VaK má formu věcného usměrňování cen. Věcné usměrňování cen umožňuje reagovat na individuální technické a provozní podmínky, které způsobují rozdíly v nákladovosti vodohospodářských společností, a tedy vypočtení individuální ceny pro vodné a stočné prodávajícího.

V rámci pravidelných setkání Rady Pardubického kraje se starosty obcí byla debatována také problematika změny rozpočtového určení daní pro kraje. Během setkání byli přítomní starostové vyzváni, aby symbolicky připojili svůj podpis pod výzvu na změnu parametrů RUD podle legislativní iniciativy Pardubického kraje. Výzvu podepsalo 204 přítomných starostů a místostarostů, což představuje de facto všechny přítomné zástupce samospráv v kraji.

Zastupitelé Ústeckého kraje nesouhlasí se změnou rozpočtového určení pro kraje, která by znamenala snížení podílu pro Ústecký kraj. Shodly se na tom všechny zastupitelské kluby a v tomto smyslu bylo jednomyslně přijato usnesení.

Stále častěji se setkávám s jedním pozoruhodným fenoménem – mileniálové se slušným příjmem čerpají příspěvek na bydlení, díky kterému si mohou dovolit bydlet v těch nejlukrativnějších částech Prahy.

Obce a města, zřizovatelé mateřských a základních škol, v současnosti řeší především očekávané dopady redukce rozpočtu regionálního školství a omezení zdrojů pro nepedagogické pracovníky. Z hlediska makroekonomiky téměř nulový problém je ovšem v lokálním prostředí místních samospráv dost zásadní.

Jedním z hlavních úkolů představitelů obcí je zajišťovat co nejlepší podmínky pro život obyvatel a pečovat o všestranný rozvoj území. Toto úsilí se neobjede mj. bez modernizace a rozšiřování obecní infrastruktury. Výčet povinností a působnosti obcí je velmi dlouhý. Zahrnuje oblasti jako je vzdělávání, péče o seniory, ochrana životního prostředí, bezpečnost v nejširším pojetí, vzhled obce a mnohé další.

Jedná se o finanční prostředky, které obce získávají v rámci podílů na vybraných daních na základě zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Uvedené částky vycházejí z kritéria „počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“, jsou pouze informativní. Samotné použití těchto prostředků spadá do samostatné působnosti obce a je tedy plně v pravomoci dané obce, jak s nimi naloží.

Rozpočet všech územních samospráv skončil v listopadu loňského roku s výrazným přebytkem. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 byl přebytek o 66 % vyšší. Příjmy samospráv vzrostly o 12 % a výdaje „jen“ o 8 %. Daňové příjmy vykázaly růst 15 %, ještě výrazněji se zvýšily příjmy nedaňové, a to o 17 %. Celkové dotace sice vzrostly o 10 %, v jejich rámci ty investiční však o 1 % poklesly. Přebytek rozpočtu se na celkových příjmech podílel 11 %, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Územní samosprávy za 11 měsíců loňského roku ušetřily téměř 50 mld. Kč.

Územní rozpočty mají v letošním roce nadále tendenci nevyužívat veškeré své disponibilní peněžní prostředky, o čemž svědčí i to, že v listopadu vykázaly historicky nejvyšší přebytek rozpočtu. Rekordní přebytky hospodaření vykazují územní rozpočty soustavně již od poloviny letošního roku, čímž jenom stvrzují svou výbornou finanční kondici, které dosahují bez ohledu na pokles tuzemské ekonomiky. Příjmová stránka územních rozpočtů je opakovaně posilována růstem inkasa daňových příjmů a vyšším objemem přijatých transferů (především neinvestičních transferů). Roste ale i investiční aktivita krajů a obcí, která v listopadu dosáhla nejvyšší úrovně od roku 2013.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický se ve čtvrtek odpoledne vydal do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby se zúčastnil projednání krajské legislativní iniciativy na změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Tu ve stejném znění podalo celkem šest krajů. Samotný návrh nakonec na jednání zařazen nebyl. Ministr financí Stajnura však přislíbil, že připraví návrh na změny ve financování regionů.

Konsolidační balíček přinesl letos do daně z nemovitých věcí hodně změn, další pak budou následovat v roce příštím. Obce by se ovšem měly na platné, byť zatím neúčinné, změny začít připravovat co nejdříve. A to zejména, pokud mají stále zájem odlišně zatěžovat místním koeficientem vybraná parcelní čísla, tedy postupovat tzv. dle obce Řepov.

Hospodaření obcí a měst je v posledních letech trvale hodnoceno mnohem úspěšněji v porovnání se státním rozpočtem. Celkově vykazují územní rozpočty pravidelný přebytek hospodaření a relativně nízké zadlužení. Z makroekonomického pohledu však není příznivý trvalý růst prostředků na bankovních účtech obcí a měst. Malé využití těchto peněz k investování je, zejména v období vysoké inflace, pro obce jednoznačně neekonomické.

Jak si vedly obce a kraje ke konci října 2023 rozebíráme v následujícím textu podloženém grafikou i tabulkami. Postupně rozebereme všechny tři segmenty samosprávných celků – hospodaření všech obcí (bez Prahy), hospodaření krajů, a nakonec samotné hlavní město.

Hospodaření územních samosprávných celků zaznamenává i na počátku posledního kvartálu roku 2023 rekordní přebytky hospodaření. Letos již počtvrté v řadě vykázaly kraje i obce historicky nejvyšší kladné saldo rozpočtu, čímž nadále potvrzují jejich výbornou finanční kondici. Mezi nejdůležitější faktory, které přispívají k tomu, že přebytky hospodaření dosahují od poloviny roku historicky nejvyšších hodnot, patří zejména posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů (především neinvestičních).

Počátkem roku se opět rozeznívá diskuze o vstupu Česka do eurozóny. V nastávající debatě by měly fungovat fakta a argumenty, oproštěné od zbytečných emocí. Tři faktické pohledy na problematiku publikoval počátkem ledna Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Přestože se jedná především o makroekonomické záležitosti, konečné dopady se dotýkají každého občana, podnikatelské sféry, ale i veřejného prostoru, včetně hospodaření územních samosprávných celků.

V závěru roku zveřejnilo Ministerstvo financí souhrnné vyhodnocení zadluženosti územních rozpočtů v předchozím roce 2022. Hodnocení neprovádí pouze rozbor celkového zadlužení územních rozpočtů, ale sleduje také samostatně celkové výsledky krajů, hlavního města Prahy a obcí.

V posledních dnech loňského roku vydalo Ministerstvo financí druhé letošní Zprávy pro finanční orgány obcí a krajů. Obsahem je devět sdělení a informací pro účetní v obcích, pro finanční odbory ve městech i na krajských úřadech. Některé příspěvky s vztahují i k hospodaření příspěvkových organizací územních samosprávných celků.

Odbor 47 – Centrální harmonizační jednotka vydává aktualizovaný Metodický pokyn CHJ č. 22 – Stanovení podmínek, jejichž porušení bude postiženo nižším odvodem za porušení rozpočtové kázně v souladu s ustanovením § 14 odst. 4 písm. g) a odst. 5 rozpočtových pravidel, verze 2.0. Jedná se o doporučující metodický materiál, který dává návod všem poskytovatelům dotací dle rozpočtových pravidel (včetně OSS) pro řádné označení podmínek, jejichž porušení bude postiženo nižším odvodem za porušení rozpočtové kázně, včetně správného způsobu stanovení tohoto sníženého odvodu dle zákonem daných možností.

Obecní rozpočet je dokument, který určuje, jak bude obec v daném roce hospodařit. Obsahuje informace o příjmech a výdajích obce, o investičních a neinvestičních projektech, o daních a poplatcích, o úvěrech a o dalších finančních operacích obce.

Metodický pokyn obsahuje základní informace o roční zprávě o výsledcích finančních kontrol dle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů a zároveň slouží k upřesnění ustanovení § 33a vyhlášky č. 416/2004 Sb. Metodický pokyn je určen všem orgánům veřejné správy.