Archiv článků (rubrika Energetika)

Konstantně narůstající čísla návštěvníků a partnerů konference Dny teplárenství a energetiky naznačují, jak bouřlivému vývoji čelí české teplárenství. Podle Mirka Topolánka, předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, je aktuální situace velmi turbulentní. Teplárenství se připravuje na bezuhelnou éru, podmínky však nejsou ideální.

Obnovitelná energetika, a hlavně solární zdroje, aktuálně opět zažívají boom. O tom, na jaké překážky stále naráží, jak je řešit a jaké jsou zkušenosti z praxe, debatovali v dubnu zástupci samospráv, státu, experti i obchodníci s elektřinou na pracovním setkání ve Spojce Karlín pořádaném platformou Chytré město a investor.

Další strategický projekt – Centrum veřejných energetiků (CVE) dostal přiklepnutou dotaci z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Jako jediný z 13 strategických projektů, které mají šanci sáhnout si na evropské peníze, už rok v praxi částečně funguje a přináší první výsledky. Díky energetickému poradenství CVE financovaného zatím z krajského rozpočtu mají obce a města levnější a “zelenější“ energie.

Ministerstvo životního prostředí ukončilo první kolo hodnocení projektových záměrů na vznik energetických společenství s požadovanou státní podporou v celkové výši 137 milionů korun. Ty jsou základem komunitní energetiky, která je postavena na společné výrobě a sdílení elektrické energie, případně i tepla z obnovitelných zdrojů. Z celkem 76 přijatých záměrů jich do druhého kola postoupilo 57. Dalších sedm projektů, které prošly sítem výběrové komise, jde do tzv. zásobníku, na který MŽP plánuje alokovat další prostředky.

Povolení výstavby větrných farem, solárních parků včetně souvisejících akumulačních stanic bude snazší a rychlejší. Vláda schválila usnesení, které Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo spolu s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Umožní vznik oblastí vhodných pro jednodušší povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie. Nyní resorty určí, které konkrétní oblasti budou pro tato opatření nejvhodnější.

Úsporná opatření i teplejší počasí. To jsou hlavní důvody klesající výroby i spotřeby tepla ze soustav centrálního zásobování. Spotřeba tepla byla v loňském roce nejnižší za 7 let, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) data eviduje.

V České republice se bude v roce 2035 podle poradenské společnosti EGÚ Brno ve srovnání s rokem 2023 vyrábět 3× více elektřiny v solárních elektrárnách (FVE) a 7,5× více elektřiny z větru (VTE). Do roku 2035 fotovoltaik podle středního odhadu EGÚ naroste na 8 GW a na přibližně 2,5 GW u větrných elektráren.

Vláda schválila v březnu novelu energetického zákona, jejímž cílem je úprava pravidel trhu s elektřinou a zároveň lepší ochrana zákazníků na trhu s energiemi. Novela v zákoně ukotví akumulaci, tedy ukládání přebytečné elektřiny, flexibilitu sítě a agregaci.

V souvislosti s úspěšným ukončením transpozice evropských směrnic došlo v české legislativě k vytvoření podmínek pro vznik energetických společenství, jako základních kamenů pro rozvoj možnosti sdílení energie v jednotlivých komunitách. Přijatý zákon předpokládá tři základní modely možností sdílení vyrobené energie.

Několikaměsíční vyjednávání nových investic z Modernizačního fondu s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou komisí završilo jednání Investičního výboru v Lucemburku. Výsledkem je schválení financování investic ve výši téměř 73 miliard korun. Prostředky získané z emisních povolenek směřují cíleně do oblastí, jako je energetika, doprava a průmysl, abychom mohli zvýšit energetickou účinnost, dekarbonizaci výroby a podpořit energetickou soběstačnost země. Spolu s aktuálně schválenými prostředky získala Česká republika z Modernizačního fondu dosud 267 miliard korun.

Vlivy plánované stavby dalších bloků Jaderné elektrárny Dukovany zhodnotí odborná studie. Její zadání dnes v Třebíči představili premiér ČR Petr Fiala, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a ministr dopravy Martin Kupka. Jednání s klíčovými aktéry v území svolal hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Pozvání přijal také předseda Senátu Miloš Vystrčil, senátorka Hana Žáková a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Už jen měsíc nás dělí od dalšího ročníku tradiční konference Dny teplárenství a energetiky 2024 v Olomouci. Transformace teplárenství a odklon od uhlí ovlivňují strategický vývoj teplárenství v následujících letech. A jsou také hlavními tématy blížící se konference.

O tom, jak dosáhnout na energetickou nezávislost obcí a měst, debatovali kromě odborníků v oborech energetiky, legislativy nebo technologií také zástupci vlády na konferenci Svazu moderní energetiky, která se konala v polovině března v Jablonci. Že zelená modernizace přináší nové příležitosti i pro obce, vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík. Do debaty o české půdě i stabilitě zemědělství promluvil ministr zemědělství Marek Výborný a o reformách dávkového systému a pomoci nejen sociálně slabším vrstvám společnosti diskutoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Pacov na Pelhřimovsku je nevelké, ani ne pětitisícové město, které však plní významnou roli obce s rozšířenou působností v západní části Kraje Vysočina. Mezi největší investice Pacova bude letos patřit instalace fotovoltaických elektráren nebo oprava sokolovny.

Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství představilo lokality, kde bude možné vybudovat nové přečerpávací vodní elektrárny (PVE) k akumulaci elektřiny. Jde o místa na již existujících přehradách, na kterých výstavba není významně v konfliktu s ochranou přírody a krajiny. Je to další krok na cestě k energetické nezávislosti i bezpečnosti České republiky. Povodí Vltavy pak při plavbě lodí po Orlické nádrži vzalo novináře na jedno z míst, kde se do budoucna s přečerpávací elektrárnou počítá.

V nedávné době vstoupila v účinnost novelizace energetického zákona a zákona o hospodaření energií (tzv. LEX OZE 2), která přináší zásadní změny v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie a možností sdílení vyrobené elektrické energie mezi více odběrnými místy – konceptu komunitní energetiky. Co tato změna znamená pro obce a města na Vysočině, jaký z ní mohou mít prospěch, jaká rizika jsou s komunitní energetikou spojena?

Dlouho očekávaná aktualizace Státní energetické koncepce je na světě. MPO ji předložilo do mezirezortního řízení. Staví především na jádru a obnovitelných zdrojích. Jakou roli má hrát teplárenství? I to bude jedním z témat mezinárodní konference Dny teplárenství a energetiky, která se koná koncem dubna v Olomouci.

Nejen výkon a úspory, ale také požární bezpečnost by měli řešit všichni majitelé nemovitostí, kteří se rozhodnou na střechy instalovat fotovoltaické elektrárny (FVE). Že není radno zabezpečení celého systému proti požáru podceňovat, dokazují i statistiky – v roce 2023 se i s ohledem na rostoucí počet solárních instalací skokově zvýšil počet požárů těchto zařízení.

Eurostat (Statistický úřad Evropské unie) nedávno zveřejnil roční energetické statistiky pro rok 2022. Podle publikovaných údajů činila v roce 2022 závislost EU na fosilních palivech v rámci celkových dodávek energie 70,9 %, což dokládá poměr fosilních paliv k hrubé dostupné energii (celková poptávka po energii v dané zemi nebo regionu). To je mírný nárůst oproti úrovni v roce 2021, kdy činil 69,9 %.

V Senátu se koncem ledna pod záštitou místopředsedy Jiřího Oberfalzera uskutečnila Národní konference s názvem Efektivní energetika. Řečníky byla hvězdně obsazena počínaje premiérem Petrem Fialou, místopředsedou Sněmovny Karlem Havlíčkem, prezidentem Hospodářské komory Zdenkem Zajíčkem, ředitelem ČEZu Danielem Benešem či Danou Drábovou, až po expremiéra Mirka Topolánka a poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Obrovský růst zájmu o obnovitelné zdroje energie (OZE) se projevuje nejenom u měst a obcí, ale o stovky procent vzrostl zájem rodin o fotovoltaiky, tepelná čerpadla i solární kolektory. Stejně tak je vidět zaujetí a cílená pozornost ve firemní sféře. Čerstvé statistiky a hlavní trendy v obnovitelné energetice představila Komora OZE na nedávné tiskové konferenci.

Rozvoj komunitní energetiky, podpora využívání obnovitelných zdrojů i úspornější nakládání s energiemi, to jsou hlavní cíle nově navázané spolupráce mezi Středočeským krajem a Svazem moderní energetiky. Členství ve Svazu krajské zastupitelstvo schválilo loni na podzim s účinností od 1. ledna 2024. Obě organizace nyní budou společně usilovat o systematický přístup k transformaci energetiky a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti středních Čech.

Výzva na zakládání energetických společenství, financovaná z Národního plánu obnovy, se otevřela 1. prosince 2023 a do konce ledna tohoto roku, kdy se příjem žádostí ukončil, bylo do 1. kola výzvy podáno 83 záměrů. Alokace výzvy činí 98 milionů korun. Jelikož se jedná o dvoukolovou soutěžní výzvu, čeká nyní podané záměry druhé kolo, během kterého se vybere minimálně 40 nejvhodnějších, které budou doporučeny k postupu.

Elektřina z nebe, tak by se s trochou nadsázky dala označit větrná energetika, jeden z obnovitelných zdrojů elektřiny. Ale nic není tak jednoznačné. Legislativní omezení, počáteční investice, dezinformace, nutnost najít vhodnou lokalitu – to jsou jen některé oblasti, kterých se výstavba větrné elektrárny dotýká. Přesto v některých místech „vysoké mlýny“ vítr melou zdánlivě bezstarostně.

Řada měst a obcí v uplynulém roce řešila problémy s vytápěním, které ovšem vycházely spíše z ekonomických důvodů než z klimatických podmínek. Jaký byl vývoj a skutečná situace při vytápění v roce 2023, to uvádí aktuální zpráva, kterou vydalo Teplárenské sdružení.

Zavádění energetických společenství je v Česku zatím na úplném začátku, odborníci se však dosud neshodnou na jejich přínosu v praxi. Podle některých z nich jsou očekávání větší, než jaká bude realita. Upozorňují přitom hlavně na ekonomické faktory, kdy se sdílení nemusí vyplatit. Další oboroví zástupci naopak vidí v komunitní energetice velký potenciál, který může vést ke zvýšení energetické soběstačnosti. Vyplývá to z komentářů řady odborníků.

V Havířově letos začne historicky největší městský energeticky úsporný projekt se zárukou na Moravě. Bude zahrnovat kolem 50 úsporných opatření ve 22 objektech či areálech ve vlastnictví města, například instalaci fotovoltaiky na střechách magistrátu, domovů pro seniory a 10 základních škol, výměnu stávajícího osvětlení za moderní led svítidla, kterých bude téměř 19 tisíc, osazení více než 4000 radiátorů chytrými termostatickými hlavicemi s efektivním měřením a řízením teploty v místnosti nebo zateplení stropů a střech. Vše bude mít na starost společnost ENESA z ČEZ ESCO.

Obyvatelé Moravskoslezského kraje budou mít od nynějška jednodušší práci při plánování fotovoltaických projektů. Jejich region si totiž jako vůbec první kraj v Česku nechal zhotovit kompletní mapu oslunění celého svého území. Rodiny, firmy i samosprávy tak budou moci snadno zjistit, zda jsou jejich střechy či pozemky vhodné pro umístění solárních panelů.

Nový rok přivítal Českou republiku spíše teplejším počasím. To se však záhy změnilo – topná sezona běží na plné obrátky a jen tak neskončí. První letošní událostí, která se teplárenství bezprostředně týká, je vládou odložené jednání o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami.

Asociace poskytovatelů energetických služeb letos již po třinácté vyhlašovala výsledky soutěže o nejlepší připravovaný energeticky úsporný projekt roku. První místo si odnáší město Havířov, druhé připadlo Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov a třetí příčku obsadila hanácká metropole Olomouc. Čestné uznání bylo přiznáno za již druhý energeticky úsporný projekt, který vzniká v Hustopečích.

Ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů lze dovodit, že příspěvková organizace může být účastna v právnické osobě, která nebude založena za účelem podnikání, tedy i v energetickém společenství nebo ve společenství pro obnovitelné zdroje.

Eurostat – statistický úřad Evropské unie zveřejnil počátkem letošního roku čísla za rok 2022 o výrobě energie z obnovitelných zdrojů v členských státech EU. Švédsko je zemí, která produkuje nejvyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů.

Zhruba před rokem nabyla účinnost novela energetického zákona, označovaná jako LEX OZE I, která umožnila provoz obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW bez licence od Energetického úřadu. Koncem minulého roku byl schválen a prezidentem republiky podepsán zákon, který je další významnou novelizací (LEX OZE II) a umožní od 1. 7. 2024 sdílení elektřiny prostřednictvím veřejné distribuční sítě a tím i rozvoj komunitní energetiky.

Vláda schválila koncem roku revizi programového dokumentu Modernizačního fondu. Česká republika je nejúspěšnější zemí v Evropě v čerpání prostředků z Modernizačního fondu, za dva a půl roku získala pro investice do modernizace energetiky a výstavby čistých zdrojů již 194 miliard korun.

Komora obnovitelných zdrojů energie v závěru minulého roku identifikovala pět klíčových událostí v obnovitelné energetice, které nejvíc posunuly sektor čisté energetiky. Zároveň komentovala předběžné výsledky obnovitelné energetiky v roce 2023 a očekávání v roce 2024.

Komentář ministra životního prostředí Petra Hladíka k rozvoji fotovoltaických elektráren v ČR díky investicím z Modernizačního fondu a dalších dotačních programů resortu životního prostředí.

V prosinci schválila Poslanecká sněmovna a poté i Senát novelu energetického zákona označovanou jako LEX OZE II, která má umožnit obcím, domácnostem, firmám i školám sdílet vlastní vyrobenou elektřinu a posílit tak svou energetickou nezávislost. Novela vstoupila v účinnost 1. 1. 2024 a očekává se, že po schválení potřebných předpisů bude od 1. 7. 2024 v ČR možné zakládat energetická společenství, která budou vyrábět vlastní elektřinu, především z obnovitelných zdrojů a sdílet ji.

Větrné, solární a bioplynové elektrárny. Takový mix připravují obce v Kraji Vysočina v rámci projektu ENVYS. Obyvatele má do budoucna ochránit před zdražováním cen elektřiny a zajistit dostatek levné energie i poté, co v roce 2033 dojde k útlumu výroby v uhelných elektrárnách.

V Česku do roku 2030 může vzniknout přes 15 GW nových fotovoltaik. Letos byly podle předběžných dat vybudovány v České republice fotovoltaické elektrárny s výkonem kolem 1 gigawattu (GW), což je nejvíc za posledních 13 let, kdy skončil tzv. solární boom. Loni činil výkon nových zařízení přes 288 MW. Souhrnný výkon všech fotovoltaických elektráren v ČR by tak nyní měl být 3,6 GW.

Budoucnost české energetiky je prioritou dalšího rozvoje naší země, a proto se dotýká také obcí a měst. Obyvatelstvo je bezprostředně závislé na dodávkách energie, zejména elektřiny a tepla. Kvůli odklonu od uhlí bude hrát v energetickém mixu Česka nezastupitelnou roli zemní plyn. Uhelné elektrárny v Česku zřejmě skončí z ekonomických důvodů dříve, než se původně očekávalo, a bude potřeba je něčím nahradit. Aby byl dostatek elektřiny a tepla za přijatelné ceny, je potřeba rychle stavět obnovitelné zdroje i plynové elektrárny.

Nejvýznamnější oborová konference Dny teplárenství a energetiky je zdánlivě daleko. Už nyní se však kupí témata, která budou touto tradiční akcí rezonovat. Jedním z nich je bezesporu zveřejnění návrhu cenových rozhodnutí pro elektroenergetiku a plynárenství.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo v úterý 5. prosince příjem žádostí ve výzvách č. 2 a 3/2024 programu Národního plánu obnovy (NPO). Na tyto výzvy starostové a starostky netrpělivě čekali. Jednak kvůli výši subvence, která činí až 95 %, jednak proto, že podporují opatření, která pomáhají obcím připravit se na komunitní energetiku. Obce podle Ivana Korolova, vedoucího oddělení obchodního rozvoje v PKV, podávají žádosti ve velkém.

Do střední Evropy dorazila zima, která je pro stoupence boje s globálním oteplováním absurdně velkým problémem. Jimi opěvované občasné zdroje energie v podobě solárů i větrníků doslova zamrzají.

Akreditovaná certifikační společnost Bureau Veritas v říjnu provedla úspěšný dozorový audit Kraje Vysočina a jeho příspěvkových organizací. Audit se uskutečnil dle normy ČSN ISO 50001:2019 Systém managementu hospodaření s energií. Posuzována byla funkčnost systému a úroveň úrovně zavedeného systému hospodaření s energiemi a jeho zkvalitňování jak u kraje, tak i jeho příspěvkových organizací.

Česká republika by měla pokračovat v nastoleném trendu podpory jaderné energetiky. Naopak aktivní podpora solární a větrné energie by měla být opuštěna, vyplývá ze studie Založeno na faktech, kterou vydává Liberální institut.

Středočeský kraj se připojí k Memorandu o partnerství a spolupráci v oblasti transformace energetiky. Dnes o tom rozhodlo krajské zastupitelstvo. Současně byl schválen vstup kraje do Svazu moderní energetiky, a to od 1. ledna 2024.

Pakt starostů a primátorů je dobrovolná iniciativa obcí a měst, které se zavázaly k aktivní ochraně klimatu. Hlavní náplní paktu je klimatický a energetický plán, tzv. SECAP, který obsahuje výchozí bilanci emisí a zásobník mitigačních a adaptačních opatření. Jaké jsou hlavní součásti SECAPu a jaká jsou obvyklá opatření?

Poslanecká sněmovna projednala ve druhém čtení novelu energetického zákona LEX OZE II. Jsme tak o krok blíže schválení normy, která představuje zásadní změnu pro komunitní energetiku a využívání obnovitelných zdrojů energie. Jaké praktické změny tedy můžeme očekávat?