Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

V posledních letech mizí každý rok přibližně 700 hektarů zemědělské půdy pro výstavbu domů, výrobu a skladování a také pro dopravní stavby. Zhruba 40 % z toho na nejkvalitnější půdě. Právě ochranu nejcennější zemědělské půdy před plošnými zábory pro obchod a skladování přinese novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), který schválila počátkem května ve třetím čtení Poslanecká sněmovna.

Zejména zvyšování retence vodních děl, zvyšování kapacity koryt vodních toků a budování ochranných protipovodňových hrází v letech 2021 až 2023 poslouží jako prevence před povodněmi. Informuje o tom aktuální zpráva Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva životního prostředí (MŽP). Jde v pořadí o osmou hodnotící zprávu od roku 2000, kdy vláda schválila Strategii ochrany před povodněmi na území ČR.

„Havarijní“ novela vodního zákona staví nová pravidla pro vyšší ochranu lidského zdraví a životního prostředí, zachování druhové rozmanitosti a ekologické rovnováhy. V době klimatické změny lépe chrání cenné vodní ekosystémy, které v důsledku ovlivňují místní klima a přispívají k regulaci teploty, tedy mají vliv na nás všechny.

Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením, které odstartovalo v 90. letech. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, se stavem životního prostředí jsou Češi stále spokojenější.

Výsadba nových stromů přispívá k lepšímu životnímu prostředí v obcích, důležitá je však i následná péče o stromy. Kromě pravidelné zálivky se jedná třeba o výchovný řez či opravy kůlů a dalších prvků kotvení. Stromy nejen zlepšují ovzduší, ale také pomáhají zadržovat vodu a vyrovnávat teplotní extrémy. Obce mohou žádat o částku 1500 Kč na péči o jeden vysazený strom. Zastupitelé schválili rozdělení 1,9 milionů korun mezi 13 obcí.

V desátém ročníku soutěže obcí, kterou každoročně organizuje spolek Arnika, se budou hodnotit data o odpadovém hospodářství za rok 2023. Arnika dlouhodobě sleduje odpadové hospodářství obcí napříč celou ČR. Ocenění pak získávají nejen obce s produkcí směsného komunálního odpadu SKO pod 150 kg/na obyvatele za rok, ale také vynikající příklady dobré praxe odpadového hospodářství, které mohou inspirovat další. První ocenění udělila v roce 2015.

Životní prostředí je jednou z priorit Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), potvrdili i delegáti loňského XIX. sněmu SMO ČR v Olomouci. Velice zásadně tedy Svaz vnímá vývoj odpadové legislativy, a to jak na úrovni České republiky, tak i na úrovni Evropské unie.

Výnosy z aukcí emisních povolenek budou nově využívány ze 100 % na vybraná klimatická opatření, která pomohou průmyslu nebo teplárnám modernizovat, snížit emise skleníkových plynů a závislost na fosilních palivech. Prostředky bude možné použít na podporu nových obnovitelných zdrojů energie, adaptační opatření, podporu a kompenzace pro energeticky náročný průmysl i zranitelné domácnosti. Česká republika bude výnosy z aukcí využívat prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR a rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, částečně také skrze Ministerstvo průmyslu a obchodu i státního rozpočtu.

Tento rok oslavíme dvacetileté výročí existence Integrovaného registru znečišťování (IRZ) v České republice. Od svého založení v roce 2004 slouží jako zásadní nástroj pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí. Inspirací pro vznik IRZ byla americká verze registru Toxics Release Inventory (TRI). Byla zavedena již v roce 1986 po havárii chemického komplexu v Bhópálu, vlastněného společností Union Carbide.

Celkem 726 připomínek na 570 stranách podala připomínková místa k novele zákona o obalech, kterou Ministerstvo životního prostředí navrhuje zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek.

Třídění komunálního odpadu v obcích se podle posledních dostupných dat zlepšuje. Tři nejlepší kraje třídí přibližně polovinu veškerého papíru, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, který vyprodukují domácnosti a malé firmy. Ukazují to data za rok 2022, které Ministerstva životního prostředí zveřejňuje v souvislosti s plněním třídících cílů obcí podle zákona o odpadech.

Vyšla Zpráva o udržitelném rozvoji v Evropě 2023/2024, kterou zpracoval tým nezávislých vědců pod hlavičkou Sítě řešení udržitelného rozvoje OSN (SDSN). Zpráva hodnotí pokrok v plnění SDGs v 38 evropských zemích i to, jak jsou na tom evropské státy v oblasti dopadů na další země a nerovností.

Kolik nás stojí spalování odpadů? Nebo nám naopak vydělává? Na tyto otázky se pokusili odpovědět Jindřich Petrlík a Nikola Jelínek ze spolku Arnika v pravidelném webináři, které na téma spaloven spolek pořádá. Podle nich jsou (nejen) finanční náklady na provoz těchto zařízení příliš vysoké na to, aby byly spalovny vnímány jako jediné řešení odpadové krize.

V závěru druhého dubnového týdne po téměř 4 měsících proběhlo na Ministerstvu životního prostředí vypořádání připomínek k novele zákona o obalech, kterou se navrhuje zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek.

V současném předvolebním období představili Piráti tři kroky, které navrhují k oživení ekonomiky a prosperity. Trojice opatření má změnit Zelenou dohodu tak, aby skutečně naplnila svůj smysl. Tím je nejen boj s klimatickou krizí, ale i využití celosvětové ekonomické proměny k tomu, aby se v Evropě lidem se lépe žilo.

Objevte multifunkční prvek Playstone z lehkého keramického betonu, který díky důmyslnému tvaru a mnoha doplňkům umožňuje v zahradách, parcích či na náměstích vytvořit různé okrasné i funkční stavby.

Královéhradecký kraj podporuje zemědělce, včelaře i myslivecké spolky. Zaměřuje se také na ochranu podzemních vod a jako první kraj v republice zahájil mapování starých průzkumných vrtů. Na podrobnosti jsme se zeptali náměstka Pavla Bělobrádka, do jehož gesce patří zemědělství, vodohospodářství a ochrana životního prostředí.

Obyvatele řady měst a obcí stále obtěžuje zápach z průmyslových areálů a jiných provozů, které se potýkají s problémem zápachu, ač splňují zákonem stanovené emisní limity. K nápravě a zlepšení životních podmínek lidí v blízkosti těchto míst nabízí finanční pomoc Ministerstvo životního prostředí. Na odstranění zápachu a snížení emisí těžkých kovů vyhradilo ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR v nové dotační výzvě 30 milionů korun. O podporu se mohou firmy a také kraje, obce a další původci zápachu či znečištění ucházet od 6. května 2024.

Sdružení místních samospráv ČR se dopisem obrátilo na ministra životního prostředí Petra Hladíka ohledně informací o povinném zálohování PET lahví a nápojových plechovek, které zazněly v reportáži ČT v pořadu Události v regionech Ostrava dne 12. 3. 2024.

Krajští radní v tomto týdnu schválili vydání nařízení, kterými budou nově vyhlášena čtyři zvláště chráněná území, konkrétně přírodní rezervace U Hájenky a přírodní památky Čertův kámen, Horní Nekolov a Hájky.

Arnika varuje před zvyšujícím se tempem, v jakém v poslední době přibývají v České republice plány na stavbu spaloven (či takzvaných „zařízení na energetické využití odpadů“ neboli ZEVO). Větší pozornost by se podle ní měla soustředit na zachování surovin v oběhu.

Druhou Zprávu o kvalitě života a její udržitelnosti, která hodnotí naplňování strategického rámce Česká republika 2030 (ČR 2030) – tedy naplňování národních cílů udržitelného rozvoje za období 2021–2023 schválila vláda. K pozitivnímu pokroku došlo ve dvou třetinách cílů.

Spolky a lidé, kteří se ve svém volném čase starají o přírodu, organizace vzdělávacích akcí a kroužků, výsadba stromů podél cest a zeleně v krajině. Na tyto projekty vypsalo hejtmanství novou dotaci. V Programu na podporu aktivit v oblasti životního prostředí a zemědělství na ně uvolnilo 8,7 miliónů korun.

Od 14. března do 14. dubna 2024 má veřejnost možnost se vyjádřit a připomínkovat návrhy akčních plánů v rámci 4. kola strategického hlukového mapování.

Ministerstvo životního prostředí spouští komunikační kampaň zaměřenou na zelenou modernizaci. Cílem je informovat širokou veřejnost o příležitostech, které se zelenou modernizací do České republiky přicházejí. Na proměnu energetiky, adaptaci přírody a inovace má Česko stovky milionů korun, kampaň představuje možnosti, jak je lze efektivně využít.

Rada Kraje Vysočina projednala očekávanou revizi Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina (SOKR).

Návrh Ministerstva životního prostředí na ústavní ochranu vody prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně PČR. Zajistí vyšší ochranu vody a vodních zdrojů i jejich šetrné využívání.

Pozitivní zprávou aktuálních odpadových dat je, že celková produkce odpadů i produkce komunálního odpadu v roce 2022 klesla, konkrétně o 879 tisíc tun u celkového odpadu a o 155 tisíc tun u komunálních odpadů oproti roku 2021. Vzrostl podíl materiálového využití komunálních odpadů.

Reuse centra i nábytkové banky představují účinný nástroj předcházení vzniku odpadu, který přináší environmentální i sociální benefity. Právě rozvoj těchto center byl hlavním tématem semináře organizovaného Českou federací nábytkových bank a reuse center, který se v sídle kraje uskutečnil 6. března 2024.

V České republice se za posledních třicet let hospodaření s vodou podstatně změnilo. Zatímco před rokem 1989 byl všude uměle stanoven jednotný poplatek za vodné a stočné, přechod k reálným hodnotám zahrnuje do ceny vody postupně všechny provozní náklady včetně nákladů na obnovu vodohospodářské infrastruktury. Následkem zvyšování cen došlo samozřejmě k snížení spotřeby vody, která je nyní v Česku cca 90 litrů na osobu a den, což je zhruba polovina oproti spotřebě před třiceti lety.

Na základě společného zadání Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje se dokončuje studie proveditelnosti propojování vodárenských soustav obou krajů. Zpracovatelem studie jsou na základě smlouvy o dílo společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. a AQUA PROCON s.r.o.

Pod pojmem IEVA se skrývá Institut environmentálních výzkumů a aplikací, tedy organizace zaštítěná Pardubickým krajem pro řešení klimatických změn a adaptačních opatření v krajině Pardubického kraje. Ten v této oblasti patří mezi průkopníky, jelikož institut byl založen již v roce 2018 a má za sebou již řadu konkrétních výsledků, které jsou již v krajině pozitivně vidět a další se brzy zahájí.

Moderní kořenové čistírny s vertikálními filtry představují pro malé obce výhodné řešení, jak nakládat s odpadními vodami. Dokáží vodu vyčistit spolehlivě tak, aby s velkou rezervou plnila legislativní limity, navíc s nízkými provozními náklady a nenáročnou údržbou. Na kořenovou čistírnu mohou obce získat dotace, stejně jako na čištění odpadních vod za pomoci mechanicko-biologické čistírny.

Řada obcí a měst stále ještě splácí úvěry, které byly nutné k zajištění čištění odpadních vod v souladu s požadavky evropských předpisů. A zdá se, že nároky v dalším období ještě porostou. Na úrovni Evropské unie probíhá závěrečný trialog mezi zástupci nejvyšších orgánů (Komise, Evropský parlament a Rada EU), který přinese definitivní znění revize Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.

Evropský parlament dnes pohodlnou většinou schválil definitivní podobu Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Právní normu ještě musí schválit členské státy, to se však již považuje spíše za formalitu. Příprava plánů, které mají zajistit obnovu významných ekosystémů včetně řek, lesů, zeleně ve městech a zemědělské krajiny, se tak v členských zemích může rozběhnout naplno.

V rámci právní poradny dostáváme od obcí celou řadu zajímavých dotazů, a to nejen z oblasti odpadového hospodářství. Rádi bychom zveřejnili jeden, který by mohl zajímat více našich členů. Odpověď je anonymizovaná.

Ministerstvo životního prostředí připravilo na základě usnesení vlády další krok rekultivace lomu ČSA. Těžební společnost Severní energetická poskytne část finanční rezervy na sanace a rekultivace na rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o peníze, které těžaři nevyužijí díky tomu, že na části dolu dostane přednost přirozená obnova, tedy ponechání území přírodě. Prostředky bude spravovat Státní fond životního prostředí ČR, který je využije na projekty pro tento region postižený hornickou činností. Materiál dnes projednala vláda.

Volby do Evropského parlamentu se opravdu blíží a zdá se, že Zelená dohoda budou pokračovat. Současné vedení už ohlásilo svoji kandidaturu, která je zárukou stávající cesty. Návrhy na případnou revizi nastaveného tempa v boji za vidinou změny klimatu zaznívají jen ojediněle.

Každý z nás, dříve narozených, si pamatuje nedávné časy, kdy řada obcí, měst, škol a ochránců přírody prosazovala třídění odpadů včetně PET láhví, které se postupně stalo pro děti a většinu dospělých naprostou samozřejmostí. V Česku jsme dosáhli toho, že osm z deseti PET láhví se v procesu třídění vrací k dalšímu možnému zpracování. Evropská unie však požaduje využívat devět vratných „petek.“ Stačilo by zdokonalit osvědčený systém, budeme však zavádět povinné zálohování v zájmu výrobců nápojů.

Představení návrhu modernizovaného lesního zákona bylo hlavním tématem únorového setkání krajského radního pro zemědělství, venkov a životní prostředí Miroslava Krčila a Radomíra Charváta, ředitele Lesního družstva Vysoké Chvojno – jednoho z autorů nové legislativy a také zástupce Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v České republice.

Ministerstvo životního prostředí připravilo aktualizaci základního dokumentu, který určuje cíle a strategii v ochraně klimatu. Aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR (POK) přináší plán, který povede k zásadnímu omezení skleníkových plynů a dlouhodobě ke klimatické neutralitě do roku 2050. Ode dneška se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní resorty a odborová sdružení v rámci meziresortního připomínkového řízení.

Konec loňského roku byl na Vysočině, stejně jako na značném území České republiky, spojen s povodněmi. Den před Štědrým dnem napadlo velké množství mokrého sněhu, následovalo výrazné oteplení a s ním i velké množství vody. V tomto období bylo zaznamenáno dosažení několika různých stupňů povodňové aktivity.

Kraj Vysočina pečuje o přírodní památky a rezervace na svém území. Ruční kosení bylinných porostů, pastva na některých pozemcích, odstraňování náletových dřevin, doplnění tůní nebo asanace invazních druhů a další opatření jsou k zachování předmětů ochrany nezbytná. V loňském roce bylo na zajištění těchto činností vynaloženo z krajského rozpočtu 14,8 milionů korun.

Do třináctého ročníku ankety Alej roku, vyhlašované organizací Arnika, nominovali lidé 83 alejí a stromořadí z třinácti krajů v České republice. Aleje z Karlovarského kraje se letos ankety nezúčastnily.

Česko má od loňského léta „aktualizovanou“ preventivní Koncepci ochrany před následky sucha a nyní i svůj Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody. Plán dle vodního zákona představuje legislativní nastavení operativního řízení v období sucha a stavu nedostatku vody. Vznikl na základě plánů pro sucho pro území jednotlivých krajů České republiky. O tento dokument, vypracovaný resortem životního prostředí a zemědělství, se bude opírat Ústřední komise pro sucho při rozhodování o opatřeních ve stavu akutního nedostatku vody v ČR.

Problematikou zábavné pyrotechniky se pravidelně zabývá řada měst a obcí, které se zejména po vánočních a novoročních oslavách musí řešit stížnosti občanů na hluk, který škodí nejenom zvířatům, ale také upozorňují na znečištění a nepořádek, který použitím pyrotechniky vzniká.

I v letošním roce bude Středočeský kraj podporovat obce v péči o nově vysazené stromy. Pravidla 2024 pro poskytování darů obcím ze Středočeského Fondu životního prostředí a zemědělství v rámci tematického zadání Výsadba stromů schválilo krajské zastupitelstvo. Ve fondu jsou celkem dva miliony korun.

Nové kategorie, vylepšená pravidla. Soutěž Adapterra Awards vstupuje do šestého ročníku v novém kabátě. Nadace Partnerství, největší česká environmentální organizace, spolu s Integra Consulting představují tři hlavní kategorie: Krajina, Sídla a Budovy, a také jednu speciální kategorii pouze pro letošní rok: Průmysl. Díky nové spolupráci s Jihočeským krajem si ocenění odnese také nejlépe hodnocený projekt z tohoto regionu. Soutěž oceňuje projekty bojující proti suchu, přehřívání měst v letních vedrech, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy.

Po šesti letech se NKÚ loni opět vrátil ke kontrole starých ekologických zátěží způsobených činností bývalých státních podniků v období před jejich privatizací. Zjišťoval, zda se dřívější pomalé tempo odstraňování těchto zátěží v posledních letech zrychlilo a zda jsou peněžní prostředky na likvidaci ekologických škod vynakládány hospodárně. NKÚ došel k závěru, že ani v letech 2018 až 2022 k urychlení nedošlo a že opatření přijatá Ministerstvem financí (MF) nebyla účinná. Nevyřešené staré ekologické zátěže přitom představují závažné škody na životním prostředí a jsou rizikem jak pro přírodu, tak pro zdraví obyvatel.

I v letošním roce plánuje Správa a údržba silnic navázat na úspěšnou spolupráci s neziskovou organizací Sázíme stromy. Realizovat se bude výsadba několika stovek nových stromů, a to v jarních měsících a pak na podzim.