Evropské digitální peněženky
Předsedkyně Evropského parlamentu a předsedkyně za Radu EU podepsaly text finálního znění revize nařízení eIDAS (tzv. „eIDAS2), které bylo 30. dubna 2024 zveřejněno v Úředním věstníku EU. Toto nařízení definuje evropský rámec pro digitální identitu. Revize nařízení eIDAS kromě jiného zřizuje tzv. evropské peněženky digitální identity.
Jedná se primárně o mobilní aplikaci, která uživatelům umožní prokázat svoji identitu a osobní údaje online i prezenčně napříč celou Evropskou unií. Jednoduše, mobilně a bezpečně tak dává možnost nahrávat a dokazovat pravost široké škály údajů, jakými mohou být například řidičské oprávnění, zdravotní pojištění či klíčové informace o zdravotním stavu.
„Evropské digitální peněženky mají přinést uživatelům řadu benefitů a větší kontrolu nad svými údaji a nad tím, komu svoje údaje poskytnou. Základní vlastností digitálních peněženek je implementace modelu tzv. user centricity, kdy je uživatel postaven do centra dění a bude na něm, aby rozhodoval, komu a jaké údaje uložené v evropské peněžence bude poskytovat. Evropské peněženky nemají sloužit jen fyzickým, ale i právnickým osobám,“ komentuje nařízení Martin Mesršmíd, ředitel Digitální a informační agentury (DIA), která má mít zajištění implementace evropské peněženky na starosti.
Princip digitálních peněženek je prostý a podobá se tomu, jak se nyní používají peněženky fyzické. Do nich si jejich držitelé ukládají doklady a karty, a stejně tak si budou moci do evropské peněženky ukládat různé doklady a potvrzení z autorizovaných zdrojů. Tyto doklady a potvrzení budou v digitální podobě. Výhodou oproti fyzickým peněženkám je rovněž její de-facto neomezená kapacita a prokázání se na jeden klik bez zbytečného hledání konkrétní karty. Uživatel evropské digitální peněženky bude jejím výhradním držitelem a pouze on bude rozhodovat, jaké údaje si tam nechá vložit a komu je zpřístupní. Evropské peněženky tak představují nový a moderní způsob prokazování totožnosti a dalších údajů, jako je například doklad o vzdělání, profesní kvalifikace či různá svá zmocnění a práva. Dalším benefitem evropských peněženek bude, že umožní fyzickým osobám ji bezplatně používat pro podepisování kvalifikovaným elektronickým podpisem pro neprofesionální použití.
Cílem, ke kterému evropské peněženky míří, je, aby se staly součástí každodenního života a pomáhaly řešit řadu běžných životních událostí, a to jak ve vztahu k orgánům veřejné moci, tak ve vztahu k soukromému sektoru. Cílem je, aby bylo možné do peněženek nahrávat nejrůznější údaje jako jsou například jízdenky či vstupenky, a nebylo tak nutné je nosit po kapsách či držet v emailech, ale mít je uloženy bezpečně v rámci své peněženky.
Každý členský stát bude mít povinnost zajistit poskytování alespoň jedné evropské peněženky, která se bude řídit harmonizovanými pravidly, a to nejpozději do konce roku 2026. Finální termín je však navázán na přijetí implementačních aktů, definujících, jak má ekosystém kolem evropských peněženek fungovat. Evropská peněženka má mít primárně formu mobilní aplikace, nicméně nejsou vyloučeny také jiné formy jako např. webová (cloudová) aplikace. Zároveň ale bude také platit, že fyzické či právnické osoby nebudou mít povinnost evropské peněženky používat – tj. jejich používání bude zcela dobrovolné.
Jaká je očekávaná přidaná hodnota evropských peněženek?
- Přínosy pro občany
-
- zjednodušení prokazování údajů vůči veřejným i soukromým službám a ušetření času
- zabezpečení a zvýšení kontroly nad svými osobními údaji, možnost využívání pseudonymů v některých případech
- zjednodušení komunikace se zahraniční veřejnou správou a zpřístupnění služeb napříč EU.
- Přínosy pro veřejný sektor a komerční sektor
-
- předpokládané úspory nákladů, které jsou doposud spojeny s listinnými procesy
- komerční sektor bude moci evropské peněženky využít pro on-line identifikaci a autentizaci uživatelů
- komerčním podnikům se díky důvěryhodným metodám ověření rozšíří obchodní potenciál v prostředí celoevropského online trhu.
- Celkově
-
- zvýšení efektivity ekonomiky
- pozitivní dopad na HDP jak v podobě úspor ze strany veřejné správy a komerčního sektoru, tak v podobě úspory času a zvýšení příležitostí pro občany/právnické osoby.