Chybějící investice ve městech a obcích brzdí růst životní úrovně

Většina měst a obcí dostatečně nenaplňuje svoje energetické koncepce. Častým jevem je nahodilost v realizaci namísto prioritizace projektů podle míry prospěšnosti. Municipalitám chybějí odborné kapacity, často rozhodují o investicích bez studií proveditelnosti a rentability. Nabídky flexibility v odběru elektřiny nebo tepla mohou přinést do rozpočtu středně velkého města miliony korun ročně.

Stovky milionů korun vynaložených na tvorbu městských energetických koncepcí (MEK) v ČR se mohou stát promarněnou investicí. Varuje před tím poradenská společnost EGÚ Brno. Z analýz u více než dvou set municipalit vyplývá, že převážná většina z nich nemá dostatečné kapacity pro realizaci potřebných projektů či informace nezbytné pro jejich správnou prioritizaci. Více než polovina pak v naplňování koncepce nepostupuje nebo nevybírá projekty s nejvýhodnějším poměrem nákladů a přidané hodnoty pro obec.

„Pro úspěšné zvládnutí energetické transformace města či obce jsou nezbytné tři kroky. Vytvoření energetické koncepce, posouzení a prioritizace jejích závěrů a realizace projektů, které mají pro danou municipalitu největší smysl. Praxe však ukazuje, že města a obce končí většinou jen u koncepce a do dalších kroků se především z kapacitních důvodů pustit nemohou, případně postupují neoptimálně,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno, a dodal: „Městům přirozeně chybějí odborníci, kteří dokážou posoudit přínosy jednotlivých projektů jak z ekologického, tak z ekonomického pohledu. Politické reprezentace jsou rovněž mnohdy pod tlakem kalkulací ze strany dodavatelů. Jejich cílem je však logicky hlavně realizovat to, co nabízejí, nikoli najít to nejlepší řešení pro danou obec.“

Podle EGÚ Brno vznikly jen za poslední dva roky v ČR vyšší desítky městských energetických koncepcí. Mnoho je jich právě ve fázi řešení. Důvodem velkého zájmu je nejen snaha měst a obcí získat přehled relevantních projektů podporujících udržitelnost, ale také dotační titul z Národního plánu obnovy, jenž větším městům kryje až 85 % způsobilých výdajů. „Je dobře, že stát podporuje energetickou transformaci v rovině koncepcí. Stejně tak je ale v obecném zájmu, aby celé úsilí mělo výsledky a veřejné prostředky přinesly co nejvyšší veřejný prospěch,“ upozornil M. Macenauer.

V rámci koncepcí jsou městům a obcím podle energetických expertů předkládány sice relevantní projekty, avšak s různou mírou přidané hodnoty. Jejich množství zároveň často mnohonásobně přesahuje možnosti municipalit ať už z pohledu financí, či odborných kapacit.

Obecný charakter závěrů energetické koncepce potvrzuje i Marek Semerád, starosta Cerhenic, obce, která si nechala MEK u EGÚ Brno vypracovat. „Koncepci vnímám jako jakýsi základní kámen. S navrženými projekty však budeme dále pracovat. Potřebujeme je seřadit podle realizovatelnosti a přínosnosti obci. Budou potřeba studie proveditelnosti a rentability, a to s ohledem na očekávaný výhled cen energií a dalších vstupů,“ konstatoval Marek Semerád.

Jedním z nejčastějších chybných postupů je podle EGÚ Brno zaměření se výhradně na realizaci fotovoltaik či výměnu systému osvětlení, které mívají ve skutečnosti jen minimální efekt na zvýšení udržitelnosti či energetické úspory. Mnohem větším přínosem může podle energetických expertů být například audit energetického managementu, jenž mnohdy odhalí například zbytečné vytápění míst, které by bylo možné jen temperovat. Celkový energetický efekt je většinou vyššího řádu než u fotovoltaik či nového LED osvětlení.

„Některým projektům, které mohou být i velmi výdělečné, se navíc obecné koncepce nevěnují vůbec. Z našich analýz vyplývá, že zejména prvky flexibility v odběru elektřiny nebo tepla mohou na úrovni středně velkého města přinést do rozpočtu řádově miliony až nižší desítky milionů korun ročně,“ shrnul M. Macenauer.

Podle jarního propočtu ministerstva financí činil jen za rok 2023 přebytek hospodaření obcí a krajů okolo 72 miliard korun a kumulovaný přebytek dosáhl téměř 480 miliard, v něm čisté úspory tvořily přibližně 390 miliard. Brzdou dalšího rozvoje měst a obcí tedy obecně nejsou chybějící finance, ale absence investičních projektů, které by vedly ke zlepšení celkové životní úrovně obyvatel.